Zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení nejsou ze zákona správní úřady, jejichž činnost může veřejný ochránce práv šetřit. Informace, které ombudsmanka požaduje, by jí tyto subjekty podle zákona stejně neposkytly. Není proto důvod, aby se seznamovala se stanovisky, které si od nich Ministerstvo vnitra vyžádalo v rámci řízení o udělení státního občanství. Utajované informace jsou určené výlučně pro účely řízení o udělení státního občanství. Posuzování státobezpečnostní spolehlivosti žadatelů o udělení občanství je plně v působnosti Policie ČR, zpravodajských služeb a Ministerstva vnitra. Veřejná ochránkyně práv není příslušná žádným způsobem skutečnosti vyplývající z těchto stanovisek posuzovat, vyhodnocovat a činit na jejich základě závěry související s bezpečností státu.
Pokud bychom jí umožnili seznamovat se a jakkoliv přezkoumávat stanoviska zpravodajských služeb či policie, jednalo by se dle názoru Ministerstva vnitra o zřejmé obcházení zákona o veřejném ochránci práv. Ombudsmanka by tak nepochybně přímo vztáhla svou působnost na zpravodajské služby a orgány činné v trestním řízení.
Vzhledem k výše uvedenému rozhodl ministr vnitra, že ombudsmance seznamování se s těmito podklady neumožní. Pro úplnost uvádíme, že Ministerstvo vnitra od data nabytí účinnosti zákona o státním občanství tj. od 1.1.2014 do konce roku 2018 obdrželo celkem 18 229 žádostí o udělení státního občanství ČR. K zamítnutí žádosti z důvodu bezpečnosti státu v první instanci došlo pouze ve 170 případech. Část těchto rozhodnutí, přibližně pětina případů, pak navíc byla zrušena ministrem vnitra v rámci řízení o rozkladu, kdy státobezpečnostní riziko již odpadlo.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
