V Česku i na Slovensku je to úkol jak pro zdravotní pojišťovny, tak instituce, které se na zdravotnická data specializují. Pohled expertů obou zemí poskytl mezinárodní panel Zdravotnického deníku na téma Efektivní rozhodování v oblasti veřejného zdraví, který se uskutečnil minulý týden v Bratislavě. Vyplynulo z něj, mimo jiné, že slovenské ministerstvo zdravotnictví požádalo to české, aby se propojila hodnocení nových léků.

Jak se medicína založená na důkazech promítá do rozhodování státu o zdravotní politice a zdravotních pojišťoven o úhradách péče? Na tuto základní otázku odpovídali Zdravotnickému deníku zástupci ministerstev zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a odborníků na veřejné zdraví z obou zemí bývalé federace. Ač jsou mezi nimi určité rozdíly – někde je dál Česko a někde Slovensko, základní směr je stejný.

Skokem k západním zemím

„Nejdůležitější jsou data. Na Slovensku je situace o něco horší než v České republice, kde nám je určitým vzorem ÚZIS (Ústav zdravotnických informací – pozn. redakce), který posunul aktivity hodně dopředu. Naší snahou je v principu podobným způsobem posunout fungování NCZI (Národného centra zdravotníckych informácií – pozn. redakce), abychom měli jistotu, že produkuje data, která jsou skutečně potřebná a využitelná v praxi,“ uvedl v úvodu státní tajemník slovenského ministerstva zdravotnictví Róbert Babeľa (ZDE) a připomněl, že je nyní ve slovenském parlamentu v prvním čtení novela zákona, která má přinést do zdravotnictví efektivitu, transparentnost a předvídatelnost prostředí.