Co však tato díla sdělují soudobému divákovi? Většina z nás se zaměří na podobu zachycené osobnosti, dokážeme ocenit malířský přednes, živost provedení, propracované detaily. „V době svého vzniku však měla každá podobizna svou specifickou informační hodnotu. Díla se vztahovala ke konkrétním životním událostem a etapám, zaznamenávala společenské postavení, funkce, hodnosti, zájmy a záliby portrétovaných i dobové konvence. A právě na tento aspekt portrétní tvorby je výstava Tváří v tvář zaměřena,“ upřesňuje kurátorka výstavy Mgr. Zuzana Macurová, Ph.D. z Moravského zemského muzea.

Na rozdíl od jiných výstav není přehlídka primárně zaměřena na umělecké kvality, ale na společenské funkce portrétu. Prezentováno je zde na šest desítek podobizen z moravských a českých sbírek, které divákovi přiblíží pestrou škálu barokních šlechtických portrétů, jejich rozmanitých typů, významů a funkcí. Například podobizny vladaře a členů jeho rodiny tvořily zcela samozřejmou součást uměleckého mobiliáře šlechtických sídel, symbolizovaly loajalitu k vládnoucí dynastii a zároveň sloužily jako vzor, který šlechta následovala ve své vlastní vizuální prezentaci. Jaké jsou základní typy aristokratického portrétu? „Jednoznačně vede celofigurová podobizna určená pro hlavní sály rodových rezidencí. Měla ukázat na postavení zobrazené osoby. Ovšem zajímavé jsou i menší formáty, které bývají civilnější a kromě zásluh a hodností zobrazují třeba i záliby portrétovaných. Populární byly rovněž portréty v kostýmech historických postav. Naopak některé na první pohled tradičněji pojaté podobizny v sobě nesou jinotajný obsah odkazující například na roční období čí přírodní živly,“ vysvětluje Zuzana Macurová. A nechybí ani děti, ty jsou zobrazovány především jako pokračovatelé rodové slávy.