Malíř a grafik Josef Istler (1919–2000, Praha) patří k protagonistům evropského informelu. Za základní charakteristiky jeho uměleckého výrazu lze označit zájem o koexistenci spontánnosti a exaktnosti, o rozhraní reálna a ireálna, o vztah mezi malířským a grafickým výrazem.
Istlerova raná tvorba, v níž transformoval válečnou realitu do ponurých výjevů s ruinami staveb a lidských přízraků v duchu surrealistické imaginace, je spojena s formováním literárně-výtvarné Skupiny Ra. Istler patřil k nejvýraznějším postavám jejího pražského okruhu. Z poloviny 40. let pocházejí obrazy a monotypy, předznamenávající strukturálně abstraktní tvorbu závěru 50. let. Současně vytvářel i geometrizované kompozice tematizující hranici figurativního a abstraktního. V posledním válečném roce byla při náletu na Prahu bohužel zničena řada Istlerových děl. V roce 1946 se uskutečnily jeho první samostatné výstavy, několik obrazů bylo zařazeno na přehlídku československého umění v Paříži. Istlerovy tehdejší práce zaujaly umělce budoucího mezinárodního seskupení CoBrA. Počátkem 50. let se Istler v rámci intelektuálního okruhu kolem Karla Teiga podílel na přípravě samizdatových sborníků Znamení zvěrokruhu, Objekt I a II. Ve svých pracích zobrazoval aktuální atmosféru absurdity a metafyzické úzkosti. Koncem padesátých let se zabýval možnostmi abstraktní gestické malby, k tomuto výrazu se vracel i v 80. a 90. letech. Roku 1962 byla komunistickou stranou zakázána jeho retrospektivní výstava.
V první polovině šedesátých let Istler v malbách i grafikách vytvářel prostorové labyrinty subjektivních psychologických ponorů, se světelnými ohnisky kosmické dimenze. Italský kritik Enrico Crispolti zařadil roku 1971 jeho práce do reprezentativní antologie informelu. Zájmu o informelní výraz materiálových struktur se Istler věnoval i během 70. let, v duchu tématu pojetí obrazu jako hmotného objektu. Roku 1989 proběhla zatím poslední Istlerova retrospektivní výstava.
Nynější příležitost prezentovat rozsáhlý celek z autorova výtvarného odkazu v Museu Kampa poskytuje možnost spatřit fantaskní, abstraktně-geometrizovanou a informelní linii jako vnitřně provázaný organismus. Koncept výstavy vychází vstříc specifičnosti místa, práce člení do tří vzájemně prostupných oddílů, s možnostmi nacházet významové vzájemnosti mezi obrazy doposud prezentovanými převážně v samostatných tematických souborech.
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
