Museum Kampa ve spolupráci s městem Moravský Krumlov otevírá v prostorách moravskokrumlovského zámku stálou expozici, která představuje unikátní a významná díla se Sbírky Jana a Medy Mládkových. Ve výběru více než 6 desítek prací najdeme díla od klíčových představitelů českého či středoevropského umění 2. poloviny 20. století, jako jsou plastiky Pavla Kolíbala, skleněné sloupy René Roubíčka, plátna Jiřího Sopka, Otakara Slavíka a Jiřího Davida, pozoruhodné látkové koláže Adrieny Šimotové či velkoformátového obrazu nositele Oskara Theodora Pištěka, který se zároveň stal ikonou celé expozice. Expozice, která se bude každý rok mírně obměňovat, v souvislosti s finalizací rekonstrukce dalších zámeckých prostor, bude v Moravském Krumlově ke shlédnutí minimálně do konce roku 2017. Vedle stálé expozice bude pro každý rok představena jedna nebo dvě krátkodobé výstavy, nyní bude uvedena kolekce děl Zdeňka Buriana, zapůjčená z Retro Gallery v Praze.
Zámek Moravský Krumlov, místo pozoruhodné po historické i architektonické stránce, bude po několik let hostit vynikající díla ze slavné sbírky shromážděné sběrateli a mecenáši umění Janem a Medou Mládkovými. Jedinečná a přitom osobně vyhraněná sbírka manželů Mládkových představuje ve střední Evropě výjimečný počin – zahrnuje díla nejvýznamnějších autorů pohybujících se na české umělecké scéně 20. století, s širokým přesahem k sousedním zemím – a budovaná v době existence totalitních vlád, které svobodný umělecký projev oficiálně neumožňovaly. Velkou část několik desetiletí budované sbírky darovala paní Meda Mládková v roce 2000 Hlavnímu městu Praha a po rekonstrukci kulturní památky Sovovy mlýny vzniklo Museum Kampa, do nějž byla tato unikátní sbírka umístěna – Museum Kampa se velmi rychle stalo jedním z nejnavštěvovanějších galerií v Praze – a nyní část svých sbírek představuje i v Moravském Krumlově.
Sbírka Jana a Medy Mládkových v sobě obsahuje několik relativně samostatných celků: vlastní sbírka manželů Mládkových, kolekce děl Jiřího Koláře a Sbírka Jiřího Koláře, a Sbírka pro Jindřicha Chalupeckého – výběr z těchto sbírek je představen v Moravském Krumlově. Akcent je dán na díla vzniklá převážně po roce 1960, tedy od autorů, které Meda Mládková osobně v nesvobodném Československu navštěvovala a svými nákupy uměleckých děl podporovala jejich často velmi svízelnou existenci. Vedle toho jezdila paní Mládková do dalších zemí střední a východní Evropy. Tuto skupinu autorů v Moravském Krumlově představuje především dnes již kultovní autorka, polská sochařka Magdalena Abakanowicz, která je známá netradičním využitím textilních materiálů a skupinovými sochami s fragmenty lidských postav.
Expozice v Moravském Krumlově je rozdělena do několika celků, které ukazují šíři a bohatost českého umění 2. poloviny 20. století. Imaginativní poloha, zvlášť silně přítomná v českém umění a projevující se i v zdánlivě neosobním minimalismu, je patrná v dílech úvodního sálu, kde jsou vystaveny práce Evy Kmentové, Zbyňka Sekala, Theodora Pištěka, Stanislava Kolíbala, Karla Malicha a dalších. Na něj navazuje sál věnovaný umění geometrie a konstruktivismu, mezi klíčové autory patří Zdeněk Sýkora, Radek Kratina, Hugo Demartini či Jiřího Hilmara. Další zámecká místnost představuje práci s barvou (a nebarvou, pokud připustíme, že bílá je absence barvy), jak se objevila ve středoevropském umění v 80. a 90. letech – místnosti vévodí skleněná instalace Vladimíra Kopeckého a doprovázejí ji plátna Jiřího Davida, Jiřího Kovandy a Václava Stratila – bílé reliéfy maďarského geometristy György Jovánovicse jim vytváří zajímavý protiklad. Závěrečná taneční sál představuje několik menších tématických okruhů – nová figurace a česká groteska je zastoupena díly Karla Nepraše či Jiřího Načeradského, angažované umění Aleš Veselý či slovenský Jozef Jankovič, postmoderní malbu práce Otakara Slavíka a Viktora Pivovarova, krásnými kolážemi jsou zastoupeni Adriena Šimotová a Jiří Kolář, jeden z nejslavnějších českých autorů 20. století vůbec.
Expozice nemá ambice ukázat příběh dějin umění střední Evropy 2. poloviny 20. století. Je možná něco víc – ukazuje výjimečný cit pro výtvarná díla zakladatelky Musea Kampa paní Medy Mládkové, schopnost podchytit v pravý čas kvalitní práce a dosadit je do vzájemně provázaných vztahů a souvislostí. A tím, že předala a otevřela sbírku veřejnosti, udělala gesto, které by mělo být v našem prostředí následováno i dalšími.
Jan Mládek se bohužel otevření Musea Kampa a ani stálé expozice v Moravském Krumlově nedožil, zemřel těsně před listopadem 1989. Ale stále nás provází jeho výrok: Přežije-li kultura, přežije národ.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
