Ornitologové z ALKA Wildlife monitorovali dvanáct párů, z nichž jich úspěšně zahnízdilo sedm. Do světa se poté rozletělo celkem 20 mláďat. Od roku 2011, kdy byla v Elektrárně Tušimice umístěna na chladicí věži vůbec první hliníková sokolí budka nejen v rámci ČEZ, ale i celé ČR, bylo na energetických stavbách Skupiny ČEZ vyvedeno minimálně 206 mláďat kriticky ohroženého sokola stěhovavého.

V hledáčku ornitologů se vloni ocitlo hned třináct výrobních lokalit, a to Dětmarovice, Dukovany, Dvůr Králové, Ledvice, Mělník, Počerady, Poříčí, Proboštov, Prunéřov, Temelín, Třeboradice, Tušimice a Trmice.  Kromě Dvora Králové bylo ostatních dvanáct budek osídleno sokolími páry, a to včetně Elektrárny Poříčí, na jejichž přílet ornitologové i energetici čekali dlouhých deset let. „Sokolí farma“ Skupiny ČEZ má přitom největší zastoupení na severu Čech, potažmo v Ústeckém kraji. Zde se podle právě vydané závěrečné zprávy sepsané ornitologem Václavem Beranem proklubalo z vajec na svět celkem 13 mláďat.

„Teplárna Trmice a Elektrárna Prunéřov měly po třech mláďatech. Dvě přišla na svět v Elektrárně Ledvice a jedno v Elektrárně Tušimice, kde bylo v budce ještě jedno, zřejmě zastydlé, vejce. Tradičně nezklamal ani pár z ochozu komína bývalé výtopny v Proboštově, který vyvedl čtyři mladé. Tomu se tak zadařilo už pětkrát za sebou, nejdříve trojčata, pak dvakrát čtyřčata, předloni trojčata a vloni čtyřčata. Jediným neúspěšným párem na severu se tak stejně jako předloni stal ten počeradský. Scénář byl přitom stejný, pár se zdržoval u budky na chladicí věži paroplynového cyklu, ale nakonec vůbec nezahnízdil. Poletoval i kolem budky na komíně sousední elektrárny, ale i ta ve finále zela prázdnotou,“ říká ornitolog Václav Beran, jinak také zoolog a kurátor sbírky Oblastního muzea v Ústí nad Labem a výzkumný pracovník ALKA Wildlife, o. p. s.