„Většina uživatelů zálohuje nedostatečně, případně vůbec. I bez útoku nějakého ransomwaru jsou pak výsledky tristní. Ztráta rodinného účetnictví, fotografií z několika posledních let, nebo také rozdělané práce. V každém případě je to mrzuté a náprava je možná jen někdy,“ shrnuje Lukáš Vejman, ředitel společnosti MyCom Solutions, která se zaměřuje na poskytování cloudových služeb malým a středním firmám.

Nevidí přitom větší rozdíl mezi tím, jak špatně zálohují malé firmy, živnostníci, nebo lidé své soukromé počítače. Nebo také v tom, proč nezálohují. Škody, které ze špatného zálohování plynou, mohou mít přímé finanční dopady jako třeba při opožděném odevzdání práce, problémy s úřady (ztráta účetnictví), které můžou také vyústit ve finanční dopady, a pak samozřejmě také psychické. Protože vyrovnat se například se ztrátou rodinných fotografií není vůbec jednoduché. S rozmachem chytrých telefonů samozřejmě roste i důležitost jejich zálohování. Ostatně kontakty v telefonech lidé obecně považují za cennější, než samotný přístroj.

 „Většina lidí i firem si ve skutečnosti stále nepřipouští, že by mohla o svá data přijít. Přitom stačí opakovaný pád externího disku, vytopení od sousedů, nebo jiná zdánlivá banalita, kvůli které přestane jejich záznamové zařízení fungovat. A to nemluvím o jeho možné ztrátě, nebo krádeži,“ varuje Vejman.

Dvě základní pravidla

Druhou bariéru pro lidi podle něj představuje domnělá složitost zálohování. „Tenhle dojem ovšem plyne především z jejich neznalosti. Už dávno to nemusíte dělat položku po položce ručně,“ zdůrazňuje. Bezplatných i placených programů či služeb na zálohování je totiž k dispozici celá řada. I při jejich využití je však potřeba dodržovat dvě základní pravidla: