Tyto systémy vznikly proto, aby o těchto budovách poskytovaly podstatné informace a přispěly k jejich lepšímu využívání a také snížily náklady na jejich správu a provoz. NKÚ vybral pro kontrolu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který zodpovídá za správu údajů v Centrálním registru administrativních budov (CRAB), a dále Ministerstvo vnitra (MV), které spravuje informační systém Ministerstva vnitra Správa nemovitostí (REM). Objekty Ministerstva vnitra tvořily v letech 2014 a 2015 podstatnou část budov evidovaných v CRAB – šlo zhruba o třetinu budov v registru.

Od spuštění CRAB v roce 2012 je kvalita vedených údajů o budovách stále nízká. Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách. K nízké vypovídací schopnosti shromažďovaných údajů přispělo i MV, které do databáze CRAB zadalo místo výdajů na správu, provoz a údržbu budov za celý rok 2015 výdaje jen za jedno čtvrtletí. Tím významně zkreslilo údaje v CRAB oproti údajům v REM, a to o více než 520 milionů korun. Takto vedené údaje nemohou pomoci státním organizacím významně snížit náklady na správu a provoz budov.

Problematickou spolehlivost dat lze ukázat i na příkladu ÚZSVM. Podle něj se meziročně celkově snížily výdaje na provoz státem užívaných budov o 409 milionů korun a jedním z hlavních důvodů mělo být právě využívání CRAB. Vyšel při tom ze srovnání údajů v registru za roky 2014 a 2015. Kontroloři zjistili, že takový výsledek je zkreslen o více než 520 milionů korun právě již zmíněným zadáním neúplných výdajů a k úsporám v této výši nedošlo. ÚZSVM pak také uvedl, že se v roce 2015 přímo díky jeho krokům a využívání CRAB podařilo ušetřit 87 milionů korun. NKÚ zjistil, že činností ÚZSVM a využitím údajů z CRAB se ušetřilo nanejvýš 26 milionů korun.