Tyto systémy vznikly proto, aby o těchto budovách poskytovaly podstatné informace a přispěly k jejich lepšímu využívání a také snížily náklady na jejich správu a provoz. NKÚ vybral pro kontrolu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který zodpovídá za správu údajů v Centrálním registru administrativních budov (CRAB), a dále Ministerstvo vnitra (MV), které spravuje informační systém Ministerstva vnitra Správa nemovitostí (REM). Objekty Ministerstva vnitra tvořily v letech 2014 a 2015 podstatnou část budov evidovaných v CRAB – šlo zhruba o třetinu budov v registru.
Od spuštění CRAB v roce 2012 je kvalita vedených údajů o budovách stále nízká. Například celková kancelářská plocha se nerovnala součtu kancelářské plochy využité a nevyužité, chyběly také některé ekonomické údaje nebo se v různých výstupech vygenerovaných z registru lišily informace o pronajímaných plochách. K nízké vypovídací schopnosti shromažďovaných údajů přispělo i MV, které do databáze CRAB zadalo místo výdajů na správu, provoz a údržbu budov za celý rok 2015 výdaje jen za jedno čtvrtletí. Tím významně zkreslilo údaje v CRAB oproti údajům v REM, a to o více než 520 milionů korun. Takto vedené údaje nemohou pomoci státním organizacím významně snížit náklady na správu a provoz budov.
Problematickou spolehlivost dat lze ukázat i na příkladu ÚZSVM. Podle něj se meziročně celkově snížily výdaje na provoz státem užívaných budov o 409 milionů korun a jedním z hlavních důvodů mělo být právě využívání CRAB. Vyšel při tom ze srovnání údajů v registru za roky 2014 a 2015. Kontroloři zjistili, že takový výsledek je zkreslen o více než 520 milionů korun právě již zmíněným zadáním neúplných výdajů a k úsporám v této výši nedošlo. ÚZSVM pak také uvedl, že se v roce 2015 přímo díky jeho krokům a využívání CRAB podařilo ušetřit 87 milionů korun. NKÚ zjistil, že činností ÚZSVM a využitím údajů z CRAB se ušetřilo nanejvýš 26 milionů korun.
Jedním z důvodů vzniku CRAB byla snaha zpřístupnit kompletní informace o majetku na jednom místě. Do roku 2015 CRAB obsahoval údaje zhruba o 3 800 státních nebo státem využívaných budovách z celkových přibližně 40 000 státních objektů. Ministerstvo vnitra ale v roce 2016 využilo zákonné možnosti vyjmout z CRAB údaje o většině svých evidovaných budov, čímž se počet objektů v registru snížil zhruba na 2 700. Vytvoření a provoz CRAB vyšlo přitom v letech 2010 až 2016 na více než 550 milionů korun. Jeho roční provoz stojí 70 milionů korun, takže vedení jednoho objektu v registru vycházelo za rok 2016 po přepočtu přibližně na 27 tisíc korun.
Kontrola dále odhalila systémové nedostatky ovlivňující celou oblast správy nemovitého majetku. V současnosti chybí státu jasné cíle, čeho chce při správě a využívání nemovitostí dosáhnout. Pokud by si stát určil, jaké ukazatele jsou pro něj důležité a které z nich chce sledovat (obsazenost budov, provozní výdaje na 1 m2 apod.), mohlo by se podstatně zredukovat množství povinně evidovaných údajů, které se u každé budovy v CRAB vedou. Těch je minimálně 255 u každého objektu.
Dobrou praxi ve správě státních budov lze nalézt v zahraničí – například ve Velké Británii je schválená strategie správy nemovitého majetku a v letech 2010 až 2016 se průměrná plocha na jednoho zaměstnance snížila z 13 m2 na 10 m2.
Přílohou kontrolního závěru jsou vybrané údaje o státních institucích, se kterými NKÚ pracoval při kontrole. Tematicky obdobná data byla využita i při Prvním hackathonu veřejné správy, který NKÚ společně s dalšími státními institucemi a partnery uspořádal v září letošního roku.
Termín zveřejnění výsledků této kontroly byl posunut kvůli součinnosti s orgány činnými v trestním řízení, které si o kontrole vyžádaly informace.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
