Správa Národního parku Šumava začala s revitalizacemi v roce 1999 na Kamerální slati nedaleko Roklanské chaty. Od té doby obnovila 590 hektarů rašelinišť a bylo zablokováno na 62 kilometrů odtokových kanálů.

„Na celé Šumavě je přibližně 6000 hektarů rašelinišť, a téměř dvě třetiny z nich byly v minulosti odvodněny. S vysoušením se začalo už v 19. století, ale nejsilnější zásahy byly provedeny v 70. a 80. letech minulého století. Hlavním důvodem odvodňování bylo především zvýšení produkce dřeva z lesa nebo údržba zemědělské půdy,“ vysvětluje historii a důvody odvodňování rašelinišť na Šumavě botanička Iva Bufková.

„Bohužel, každé odvodnění rašeliniště poškozuje. Pokud je dostatečně silné, může rašeliniště v průběhu několika desítek let i zaniknout a kromě jedinečného biotopu tak zmizí i plocha, která působí jako přirozená zásobárna vody hlavně v obdobích sucha. V minulosti bylo na Šumavě odvodněno zhruba 4000 hektarů rašelinišť, a i když ne všechny kanály jsou pro rašeliniště likvidující, je to dosti významná změna pro krajinu,“ doplňuje Iva Bufková.