Odborníkům z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) a zoologům národních parků Šumava a Bavorský les to umožňuje sledovat formování a vymezování sousedících tří teritorií vlků. Z vyhodnocovaných dat, pozorování, snímků z fotopastí a také z událostí posledních týdnů a měsíců je jasné, že se na Šumavě a v Bavorském lese za necelých pět let utvořily čtyři vlčí smečky. 

„První vlčici se nám podařilo odchytit na podzim roku 2020. Jednalo se o mladé zvíře, které se narodilo v první vzniklé smečce. Její telemetrický obojek nám v pravidelných intervalech posílal aktuální pozici až do července loňského roku. Díky tomu máme dobrou představu o velikosti území v centrální části NP Šumava, které je v současnosti obýváno touto smečkou,“ zmiňuje vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel, z Fakulty životního prostředí ČZU.

Nyní tak máme lepší povědomí o tom, kde mají tito vlci centrum teritoria, kolik času ze dne v tomto centru tráví a také ve kterou denní či noční dobu tato odpočinková místa vlk opouští. Díky trasování lokací v terénu se rovněž daří odhalit velké množství ulovené kořisti, což jsou cenné údaje z pohledu potravní ekologie vlků obecně.

„V říjnu a v listopadu 2021 se nám podařilo odchytit další dvě samice. Jedna z nich patřila do jednoho z teritorií, které vzniklo na přelomu let 2019/20 na území národních parků Šumava a Bavorský les. Podle aktuálních informací z obojku se tato mladá vlčice ze svého původního rodného teritoria začala přesouvat hlouběji do Německa, do oblasti Frauenau. Od prosince se podle GPS dat pohybuje výhradně v NP Bavorský les, který skoro celý prošla a kde pravděpodobně hledá samce pro založení své vlastní smečky,“ upřesňuje Aleš Vorel.