Zádušní mši budou spolu s kardinálem Dukou celebrovat Mons. Michael Josef Pojezdný, opat Strahovského kláštera, Dr. Vojtěch Eliáš a Mgr. Gustaw Sikora z vikariátu Benešov. Mše, původně naplánovaná v zámecké kapli, se kvůli velkému zájmu uskuteční pod širým nebem na nádvoří zámku – a bude otevřena všem, kteří se jí budou chtít účastnit. „Zádušní mši za arcivévodu Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželku Žofii z Hohenbergu slouží na Konopišti už řadu let; uspořádání této duchovní akce se vlastně už stalo tradicí a celebrování mše nejvyšším hodnostářem katolické církve v České republice, kardinálem Dukou, její význam výrazně podtrhne. Zavraždění arcivévody a události, které následovaly, si v těchto dnech připomíná celá země a těší mě, že právě Konopiště, zámek ve správě Národního památkového ústavu, bude místem, kde duchovní připomenutí výročí za přítomnosti těch nejpovolanějších proběhne“, říká Naďa Goryczková, generální ředitelka Národního památkového ústavu.

Tato večerní akce bude nejduchovnější z řady připomínek stého výročí atentátu na rakouského arcivévodu Františka Ferdinanda d'Este, dědice Rakousko-Uherského trůnu, a jeho ženu Žofii, vévodkyni z Hohenbergu, které státní zámek Konopiště letos připravil.  

Konopiště, které bylo hlavním a posledním sídlem rakouského arcivévody a jeho choti Žofie, má ve svých sbírkách osobní věci arcivévody a jeho rodiny a předměty spojené přímo se sarajevským atentátem. Návštěvníci je mohou vidět při prohlídce 3. prohlídkového okruhu Soukromé pokoje rodiny Františka Ferdinanda d´Este a od 1. dubna do 31. října 2014 také na výstavě Spojeni v životě i ve smrti. Výstava pomocí fotografií, citací z osobních dopisů i vzpomínek svědků zpracovává dojemný životní příběh arcivévody Františka Ferdinanda d´Este a jeho manželky vévodkyně Žofie, rozené Chotkové – věnuje pozornost v prvé řadě mimořádnému vztahu manželů k sobě navzájem i k jejich dětem. Velice působivé je vystavení posmrtných masek obou manželů společně s kulkou, která způsobila Žofiinu smrt. Atentát, spáchaný v Sarajevu 28. června 1914 byl záminkou pro vyhlášení 1. světové války o měsíc později.