Výstava nazvaná Koberce orientu na Karlštejně nabízí návštěvníkům hradu i odborníkům možnost spatřit na jednom místě 78 ze souboru téměř 400 nejkvalitnějších, sběratelsky vysoce hodnocených starožitných orientálních koberců z 37 hradů a zámků Národního památkového ústavu. Vystavené koberce pocházejí ze čtyř tradičních orientálních produkčních oblastí a podle nich jsou i v expozici setříděny. V přízemí paláce jsou vystaveny koberce kavkazské a v dalších prostorách hradu, zpřístupněných v rámci návštěvnických okruhů, kusy perské, anatolské a turkmenské. Výstava je jedinečnou příležitostí vidět pohromadě i nejvzácnější kusy s mimořádnou sběratelskou hodnotou, a to perské a anatolské koberce z 16. až 18. století., které bude pohromadě v budoucnu možné vidět už jen v katalogu, který vyjde na začátku srpna.
Orientální koberce byly vždy luxusní zboží a v evropském prostředí se již od středověku stávaly významnou součástí vybavení interiérů především v dvorských a šlechtických kruzích a později i v měšťanských domech. Od 19 byly koberce stále více vnímány jako užitné zboží, hodnotné koberce však byly nadále vysoce oceňovány ve sběratelských kolekcích. Ze šlechtických sbírek uchovaných na hradech a zámcích vyniká například sbírka modlitebních koberců z orientálního salonku Františka Ferdinanda d´Este na Konopišti, kolekce koberců a kilimů Clam Gallasů na Frýdlantě či kolekce Evžena Habsburského na Bouzově. Velkou část fondů na hradech a zámcích dnes tvoří koberce často náhodně nakoupené šlechtickými majitely nebo přemístěné do nich ve druhé polovině 20. století v rámci tzv. svozů z jiných objektů nebo sbírkotvorných nákupů. V každém případě je soubor 1520 kusů orientálních koberců ve fondech NPÚ statkem mimořádného rozsahu a kulturního významu, který byl teprve nedávno v potřebné podrobnosti a kvalitě vědecky probádán. Výsledkem je mimo jiné karlštejnská výstava, na níž jsou některé kusy, jejichž hodnota byla zjištěna až v rámci posledního výzkumu, představeny vůbec poprvé odborné veřejnosti.
Například na zámku v Jindřichově Hradci byly nalezeny dva perské koberce isfahánského typu ze 17. století, tedy ze safíjovského období, jež bylo zlatou érou perské kultury. Tyto koberce tak mohou souviset s dvorskými dílnami, které založil šách Abbás (1587-1929) v tehdejším hlavním městě Persie Isfahánu. První z nich se pyšní krásnou skladbou barev a vyváženým rostlinným vzorem, který doposud uplatňují městské dílny v Íránu i mimo něj. Pro druhý koberec se vžilo označení „polonéz“, protože obdobné koberce byly již v té době vyváženy pro evropské zákazníky, především polské šlechtice.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva