Putovní výstava se zabývá problematikou národní příslušnosti osobností šlechtických rodů v Československu, a jejich zapojením se do nacistického hnutí. Současně sleduje osudy historických sídel patřících těmto rodům ve 20. století a cestu mobiliáře převzatého z nich po konfiskaci do různých institucí. Výstavu připravil kolektiv Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky v rámci projektu „Hledání provenience movitých kulturních statků zestátněných v roce 1945 občanům německé národnosti v severočeském regionu“ realizovaného v programu Ministerstva kultury ČR NAKI II (Národní a kulturní identita).

Výstava je zaměřena na severní Čechy, tedy dnešní Ústecký a Liberecký kraj. V centru výstavy stojí šest osobností z rodu Aehrenthalů, Czerninů, Clary-Aldringenů, Kinských a Waldsteinů, které se v období před druhou světovou válkou přihlásily k německé národnosti. Texty medailonů ukazují, že jejich pohnutky byly různé. Panely pak podrobně sledují osudy celkem dvanácti sídel, které před druhou světovou válkou těmto osobnostem patřily. Po konfiskaci bylo rozhodnuto o jejich novém využití, které se zpravidla zásadně na podobě sídla podepsalo a často vedlo k devastaci či úplnému zániku.