"Téma se nám zdálo vhodné pro operu svým charakterem, neboť nabízí silný příběh stavby i destrukce monstrózního výtvoru – pomníku Stalina, a zároveň příběh tragického osudu sochaře Otakara Švece a jeho manželky. Ale téma dodává i silnou reflexi naší aktuální pozice, našeho vztahu k minulosti, dědictví, jehož mnohé stinné stránky jsou vytěsňovány anebo naopak ve své nepřítomnosti zdůrazňovány. Podobné pomníky jsou strašidly, která se navracejí, nevyřešeným dějinným traumatem nebo křivdou na společnosti, kultuře. Celý děj je tak silný ve své paradoxnosti – sochař, který nechce vyhrát soutěž o pomník, vyhrává, což zcela zlikviduje jak jeho samotného, tak i jeho avantgardní rukopis vnuceným socrealistickým projevem,“ přibližuje výchozí příběh spoluautor libreta a dramaturg Lukáš Jiřička.
Diváci se zde mohou těšit na ojedinělý režijní koncept, neboť při představeních budou sedět na jevištní elevaci, nikoliv v hledišti. „Společně s výtvarnicí Patricií Talacko jsme chtěly maximálně vycházet z prostoru Nové Scény, který osobně, jako fanynka brutalismu, považuji za jeden z nejzajímavějších v Praze. Jeho tvar navíc odpovídá schodišti, které vedlo z Čechova mostu právě ke Stalinovu pomníku. Přišlo nám důležité s touto podobností scénograficky pracovat,“ říká režisérka Katharina Schmitt s tím, že „výjimečnost celého projektu podtrhuje především použití historických materiálů prolínajících se s epickou reflexí lidské touhy po díle, které člověka přesáhne."
Hudební tkáň inscenace, vytvořená skladatelem Jiřím Kadeřábkem, nabídne spojení sólistů a komorního sboru s reprodukovaným dětským sborem a orchestrem, aby tak vytvořila přesvědčivou analogii k nepřítomné přítomnosti Stalinovy sochy ze současné perspektivy. „Reprodukované sbory a orchestr mají evokovat stále přítomnou monumentalitu již dávno neexistujícího pomníku, stejně jako historický význam Národního divadla. Jedná se tedy o využití aspektu nepřítomné velikosti či jakési minulosti v přítomnosti. Sólisté a komorní soubor pak reprezentují naopak aktuálnost, teď a tady, vzrušení a pnutí jakékoliv živé produkce,“ vysvětluje Kadeřábek a dodává: „Zatímco část tohoto díla, využívající kombinaci živé a nahrané hudby, stylově inklinuje k tradiční opeře a je ve své formě rigidní, úsek s kompletně živou interpretací mnohem více čerpá ze současnosti, včetně aleatorních prvků a celkově otevřenější formy. To zase umožňuje velmi lákavou a zajímavou interakci jednotlivých složek představení - pěvci např. nemají svůj part přesně zafixován, ale reagují na hudebníky i sebe navzájem.“
V sólových partech vystoupí Eliška Gattringerová (soprán), Sylva Čmugrová (mezzosoprán), Jan Mikušek (kontratenor), Jakub Tolaš (baryton) a Josef Škarka (bas).
Nadcházející operní premiérou bude 20. a 21. dubna 2017 Krakatit Václava Kašlíka v nastudování uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery Petra Kofroně a režisérky Alice Nellis.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
