„Na Kraví hoře jsme ošetřili pět vybraných míst na celkové ploše asi 500 m2. Pomocí lžíce bagru se pečlivě seškrábl hustý drn tvořený především třtinou křovištní, ale místy se narušovaly i přestárlé porosty vřesu,“ popsal referent pro přírodovědný management lesních a nelesních ekosystémů Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Na takto narušeném místě se objeví zcela holá písčitá půda. Tento stav ale nevydrží dlouho. Místo velmi rychle obsazují mladé rostlinky vřesu nebo kručinek chlupatých, které se jinak v husté trávě nedokážou množit a jejich porosty při nedostatku holých míst časem mizí.

Postupně se na holých místech uchycují ale i další rostliny. Jsou mezi nimi například rozrazily, pavinec horský, mateřídoušky nebo chrpy. Vznikne tak pestrý květnatý koberec. „Ale to není vše. Holá místa jsou magnetem pro druhy hmyzu, které mají v oblibě dlouhé slunění. Jsou to různá sarančata, okáči, modrásci, kozlíčci nebo nosatci, v písčité půdě si staví hnízda různé včelky a kutilky,“ vysvětlil Stejskal. Právě druhy, které podobná místa jako první obsazují, dnes patří k nejohroženějším skupinám české fauny. Přibližně po pěti až deseti letech narušená plocha splyne k nepoznání s okolní vegetací.

Na Mašovické střelnici správci parku opět pomocí bagru strhli přibližně 250 m dlouhý pás přiléhající k bývalé pojezdové dráze tanků. Na okrajích těchto cest se dříve díky narušování vyskytovala velmi specifická vegetace i fauna. Nyní ale už téměř zanikla.

Stržená krajnice se nyní nechá pozvolna zarůstat. „Díky odlišným podmínkám se zde objevují zcela jiné druhy rostlin i živočichů než na Kraví hoře. Na holých místech se zde rychle usadí hadince, jetel rolní, rýt reseda nebo jitrocel kopinatý. Postupně se přidávají trávy kostřavy, které vytvářejí velmi řídký trávník. V něm najdou ty správné podmínky k životu spousty drobných zástupců blanokřídlého hmyzu, rovnokřídlých, motýlů i brouků,“ vypočítal Stejskal. Na střelnici patří k nejvýznamnějším třeba majky (obecná a fialová), různí nosatci a množství denních motýlů.

Zásahy pomocí těžké techniky jsou na vřesovištích doplňkem k pastvě, která také může vytvářet potřebné plošky s holou půdou. Kvůli tomu, že se zde pasou lehká zvířata, jako jsou ovce a kozy, ale narušování není dostatečné.

Správa Národního parku Podyjí letošní akcí navázala na řadu podobných opatření z minulých let. „První narušení jsme provedli pokusně již v 90. letech, ale ve větším měřítku až v roce 2008 právě na Kraví hoře. Výsledky byly velmi povzbudivé, a proto se tato opatření postupně stávají běžnou součástí ochranářské praxe,“ uvedl Stejskal. Ukázalo se totiž, že plošné strhávání je nejúčinnějším způsobem obnovy stárnoucích keříků vřesu. „Podobně mohou působit i požáry, jejichž použití v budoucnu na vřesovištích taky nevylučujeme,“ dodal.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.