„Na Kraví hoře jsme ošetřili pět vybraných míst na celkové ploše asi 500 m2. Pomocí lžíce bagru se pečlivě seškrábl hustý drn tvořený především třtinou křovištní, ale místy se narušovaly i přestárlé porosty vřesu,“ popsal referent pro přírodovědný management lesních a nelesních ekosystémů Správy Národního parku Podyjí Robert Stejskal. Na takto narušeném místě se objeví zcela holá písčitá půda. Tento stav ale nevydrží dlouho. Místo velmi rychle obsazují mladé rostlinky vřesu nebo kručinek chlupatých, které se jinak v husté trávě nedokážou množit a jejich porosty při nedostatku holých míst časem mizí.

Postupně se na holých místech uchycují ale i další rostliny. Jsou mezi nimi například rozrazily, pavinec horský, mateřídoušky nebo chrpy. Vznikne tak pestrý květnatý koberec. „Ale to není vše. Holá místa jsou magnetem pro druhy hmyzu, které mají v oblibě dlouhé slunění. Jsou to různá sarančata, okáči, modrásci, kozlíčci nebo nosatci, v písčité půdě si staví hnízda různé včelky a kutilky,“ vysvětlil Stejskal. Právě druhy, které podobná místa jako první obsazují, dnes patří k nejohroženějším skupinám české fauny. Přibližně po pěti až deseti letech narušená plocha splyne k nepoznání s okolní vegetací.