Národní ústav lidové kultury se dlouhodobě a programově zaměřuje na vydávání publikací přibližující prameny k poznání lidové kultury v České republice. V minulosti to byla především rozsáhlá videoencyklopedie Lidové tance v České republice, na níž navázala Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v ČR ve které vychází i nové dvě publikace doplněné DVD s videodokumentací.
Höhm, Jiří: Hudební nástroje IX, 1. část
Publikace navazuje na edici Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v České republice. Hlavním tématem se zde stávají hudební nástroje lidové kultury. První díl se věnuje smyčcovým chordofonů s dlabaným korpusem, z nichž byly jako zástupné tipy zvoleny ochlebky, korábek a jihlavské skřipky. Společným rysem vybraných nástrojů je monolitické tělo s vydlabanou dutinou překrytou dřevěnou deskou. Nástroje jsou opatřeny jednou až čtyřmi strunami. Současně s dokumentací vlastní stavby byl proveden podrobný organologický popis zvolených nástrojových skupin a podrobné laboratorní měření akustických ozvů u skřipek. Zpráva z měření je součástí publikace. Výroba hudebních nástrojů byla provedena metodou experimentální stavby za užití technologií prokazatelně známých ve vesnickém prostředí 19. století. Součástí publikace je video dokument zaznamenávající vlastní stavbu nástrojů Vítem Kašpaříkem (ochlebky), Miroslavem Černým (korábek) a Pavlem Hůškem (jihlavské skřipky).
Neoddělitelnou součástí lidové hudební kultury a zároveň její jedinou hmatatelnou složkou jsou hudební nástroje. Pro první díl z řady hudební nástroje edice „Lidová řemesla a lidová umělecká výroba v České republice“ byly vybrány chudostrunné chordofony s dlabaným korpusem. Vzhledem k přerušení tradičního předávání výrobních postupů mezi generacemi jsou nástroje v dnešní době stavěny na zakázku moderními technologiemi jako kopie. Proto bylo v rámci projektu přikročeno k rekonstrukci technologických postupů na základě poznatků z příbuzných výrobních procesů, jež se nám zachovaly v nezměněné podobě. Jako vzor posloužila myšlenka experimentální archeologie. Zástupci, na nichž byl předveden způsob stavby, jsou ochlebky, korábek a jihlavské skřipky. Společným jmenovatelem je tělo nástroje tvořené krabicí překrytou tenkou dřevěnou deskou. Přičemž krabice a krk jsou z jednoho kusu materiálu.
Ochlebky jsou jednoduchý až třístrunný smyčcový nástroj, který se v minulosti vyskytoval v oblasti Valašska a patří do rodiny karpatských huslí. Charakteristickým rysem je tvarem korpusu podobný bochníku chleba. Stavbu provedl Vít Kašpařík z Velkých Karlovic. Při dokumentaci byl aplikován postup experimentální stavby spočívající v použití nářadí, jež bylo prokazatelně k dispozici ve vesnickém prostředí v období 19. století. Stavba trvala 2,5 dne.
Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.



