Nejvyšší kontrolní úřad: Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením stála téměř 22,4 miliardy korun. Na volný trh práce jim ale nepomohla

06.02.2017 13:03

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil systém podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) v letech 2010 až 2015. Na tuto podporu vydalo MPSV v uvedených letech téměř 22,4 miliardy korun a částka v celém období průběžně rostla. NKÚ zkontroloval téměř 4,1 miliardy korun. Většina peněz, tj. 96 %, putovala zaměstnavatelům na chráněném trhu práce. Hlavní prioritou politiky zaměstnanosti u zaměstnávání OZP je přitom usnadnit těmto osobám přístup na volný trh práce. Podpora zaměřená na volný trh práce ale byla jen okrajová. Nepodařilo se také snížit podíl uchazečů o práci se zdravotním postižením na celkovém počtu nezaměstnaných. MPSV ani Úřad práce navíc oblast zaměstnávání OZP dostatečně nekontrolovaly.

Nejvyšší kontrolní úřad: Podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením stála téměř 22,4 miliardy korun. Na volný trh práce jim ale nepomohla

Foto: NKÚ
Popisek: NKÚ

Koncepce ani strategie politiky zaměstnanosti nemají pro zaměstnávání OZP žádné konkrétní a měřitelné cíle. NKÚ tyto chyby MPSV přitom vytkl už v roce 2010. Ministerstvo při tvorbě svých koncepcí vychází z údajů Českého statistického úřadu. Ten svá šetření prováděl s odstupem šesti let, takže ministerstvo nemělo aktuální údaje o zaměstnaných OZP. MPSV takové údaje potřebuje kvůli tvorbě strategií i kvůli plánování výdajů.

Největší část výdajů na podporu zaměstnanosti OZP tvoří příspěvek pro zaměstnavatele, u kterých pracuje více než 50 % OZP. V kontrolovaném období to bylo téměř 21,5 miliardy korun. Ministerstvo tak podporuje především vznik nových zaměstnavatelů, kteří se specializují na zaměstnávání OZP. Jedním z hlavních cílů politiky zaměstnanosti ale je vyšší integrace lidí s postižením do majoritní společnosti, a tedy jejich přístup na volný trh práce. Podpora zaměstnávání OZP na volném trhu práce naopak klesala a celkem na ni dalo ministerstvo jen 903 milionů. Například v roce 2015 to bylo pouze 1,4 % celkových výdajů.

Chráněný trh práce podporuje i tzv. náhradní plnění. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci musí zaměstnávat minimálně 4 % OZP. Pokud to neplní, mohou od zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají více než 50 % OZP, koupit zboží nebo služby. Náhradní plnění pomáhá najít odbyt pro výrobky OZP a zároveň udržet jejich pracovní místa. NKÚ zkontroloval 21 zaměstnavatelů z chráněného trhu práce a zjistil, že jen 42 % z nich prodávalo výhradně vlastní výrobky a služby. Ostatní se spíše zabývali zprostředkováním prodeje výrobků a služeb jiných dodavatelů, kteří už ovšem OZP nezaměstnávali. V těchto případech náhradní plnění nesloužilo svému účelu, tedy podpoře zaměstnávání OZP a zvýšení odbytu jejich výrobků a služeb.

Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/11 (docx, 492 kB)
Kontrolní závěr z kontrolní akce NKÚ č. 16/11 (pdf, 894 kB)

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.