Nejvyšší soud považuje za nezbytné, co nejdříve oponovat podobě dovolacího řízení, kterou představilo Ministerstvo spravedlnosti formou zveřejněného věcného záměru nového civilního řádu soudního. Nejvyšší soud konstatuje, že představený věcný záměr v částech týkajících se dovolacího řízení zjevně spoléhá na funkčnost takto pojatého institutu v zahraničních právních řádech, bez jakéhokoli zohlednění letitých zkušeností Nejvyššího soudu s nefunkční úpravou dovolacího řízení podle občanského soudního řádu, jenž prvky „oprášené“ věcným záměrem obsahoval v letech 1993 až 2000. Již při připomínkování podkladů pro novelu občanského soudního řádu v pasážích týkajících se dovolání, účinnou od 30. 9. 2017, občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu odmítlo úpravu dovolacího řízení v podobě, která se znovu (k nemalému překvapení soudců) promítá do té části představeného věcného návrhu, podle níž bude o přípustnosti dovolání rozhodovat „též“ odvolací soud. K tomu lze poukázat na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu, jež v minulosti odhalila nedostatky (nefunkčnost) takové právní úpravy.