Dítě nemusí při placení výživného spoléhat pouze na své rodiče. Soud může nechat platit výživné také ostatní příslušníky jeho rodiny, vyživovací povinnost rodičů je však primární. „O platbě alimentů se dá v případě odůvodněných potřeb dítěte – pokud to majetkové poměry osoby povinné výživným připouštějí – rozhodnout nejen mezi rodiči a dětmi, ale také mezi ostatními předky dětí a dětmi. Může se tedy stát, že výživné budou muset z rozhodnutí soudu platit například prarodiče,“ upozornil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Nově je podle nového občanského zákoníku upraveno výživné ve vztahu k rozvedenému manželovi. „Pokud jeden z manželů po rozvodu není schopen sám sebe uživit a v této situaci se ocitl právě kvůli manželství nebo v souvislosti s ním, má právo žádat přiměřené výživné na bývalém partnerovi, lze-li to po bývalém partnerovi spravedlivě žádat. Taková situace může nastat v případě, je-li žena po rozvodu stále na mateřské dovolené a tím pádem není schopna se sama uživit. Potom je povinností manžela platit výživné nejen na dítě, ale i bývalé manželce. Jedním z kritérií pro určení výše výživného je doba trvání bývalého manželství, stejně tak jako doba, která uplynula od rozvodu. Soud tyto případy posuzuje vždy individuálně,“ vysvětlil Jiří Hartmann.        

Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení, s výjimkou u výživného pro děti. Těm je možno výživné přiznat celé tři roky nazpět ode dne zahájení soudního řízení. Podle předchozí právní úpravy měly tuto možnost pouze nezletilé děti. Nyní mohou zpětně žádat výživné také dospělé děti, pokud se nejsou schopny samy živit, například pokud ještě studují.

„Výše výživného není a ani nebyla právními předpisy stanovena, a to ani minimální výše výživného. V roce 2010 zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti orientační tabulku, podle které jde odvodit výši výživného v závislosti na věku dítěte. Tato tabulka má však pouze doporučující charakter, rozhoduje vždy konkrétní soudce,“ vysvětlil Jiří Hartmann.