Zákon komplexním způsobem řeší jednu z důležitých vládních priorit obsažených v koaliční smlouvě, kterou je zajištění účinné ochrany oznamovatelů korupce, která v českém právním řádu doposud zcela chyběla.
„Návrh zákona je reakcí na laxní přístup ministra Dienstbiera, který, přestože má tuto problematiku v gesci, vytvořil materiál, který oznamovatelům žádnou reálnou ochranu nepřináší, a to navíc s notným zpožděním,“ uvedl Andrej Babiš, který bude nový zákon prosazovat jako svou poslaneckou iniciativu. „Aby byl systém funkční, musí řešit vzniklý výpadek příjmu whistleblowera i jeho nemajetkovou újmu. Je zároveň nepřijatelné, aby byl oznamovatel nejprve pronásledován v zaměstnání a teprve potom se mohl domáhat ochrany u soudu. Náš zákon ošetřuje i tyto oblasti,“ upřesnil Andrej Babiš.
Zákon ochrání občany oznamující trestné činy, jichž se stanou svědky ve svém zaměstnání, pomocí několika zcela nových institutů. Oznamovatel trestného činu se bude moci rozhodnout, zda chce zcela zůstat v anonymitě, nebo rovnou podat standardní trestní oznámení a využít institutu chráněného oznamovatele podle tohoto zákona. Status chráněného oznamovatele bude přiznáván státním zástupcem a zaměstnanci bude garantovat například to, že jeho převedení na jinou práci, přeložení nebo ukončení pracovního poměru, nebude možné bez předchozího souhlasu Úřadu práce.
V případě, že se oznamovatel rozhodne zůstat v anonymitě, bude moci využít tzv. anonymizačního informačního systému zajišťovaném Nejvyšším státním zastupitelstvím. „Tento nový komunikační kanál bude oznamovateli garantovat možnost komunikace s policií či státním zástupcem při naprostém utajení jeho totožnosti. Z poznatků neziskových organizací zabývajících se bojem s korupcí víme, že bez tohoto přelomového nástroje by si mnoho svědků korupčního jednání svou iniciativu ve jménu zákona nakonec rozmyslelo,“ vysvětlil ministr spravedlnosti Robert Pelikán.
Zákon zavádí také institut náhrady za ztrátu příjmů v důsledku nezákonného skončení pracovního poměru i náhrady za nemajetkovou újmu, která je často s whistleblowingem spojena. „V případě přiznání a vyplacení těchto náhrad bude stát oprávněn požadovat a případně soudně vymáhat na tom, kdo tuto újmu způsobil, jejich úhradu,“ řekl Ondřej Závodský.
Ochrana podle nového zákona by se měla vztahovat na zaměstnance v pracovním poměru, ve státní službě, na vojáky z povolání i na příslušníky bezpečnostních sborů.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
