Zákon o přestupcích stanoví dobu nočního klidu od 22 do 6 hodin, což ale neznamená, že už by v obci nebylo možné uspořádat žádnou společenskou či sportovní akci končící po 22. hodině. Obce mají právo vydat obecně závaznou vyhlášku, ve které stanoví, kdy může být doba nočního klidu kratší nebo žádná. Tyto výjimečné případy však musí být ve vyhlášce taxativně uvedeny. Pokud obec nebude po 1. říjnu takovou vyhlášku mít, musí všechny akce končit ve 22:00, jinak se rušitel dopouští přestupku.

Smyslem změny je ochránit veřejný zájem na nerušeném odpočinku v noční době. Výjimečné případy nočního hluku proto nemohou být povolovány ad hoc, ale musí být předem známy a ve vyhlášce vymezeny natolik určitě, aby lidé, kteří v obci žijí, mohli počet a rozložení nuceně probdělých nocí v roce předvídat a připravit se na ně. Není proto možné, aby např. nová vyhláška dny s kratším nočním klidem vymezovala paušálně (např. od června do září, o víkendech a svátcích apod.). Ústavní soud, který zrušil městu Chrastava vyhlášku právě kvůli takto obecným formulacím, rozhodl, že dny, kdy je noční klid zkrácen, musí být vymezeny buď konkrétním datem (např. 31. prosince) nebo datovatelným obdobím (např. Velikonoce) nebo událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné (každoroční pouť apod.).