Nejvýrazněji zasahovala protiepidemická opatření do svobody pohybu, to pocítili zvlášť silně hned v první vlně epidemie klienti různých pobytových sociálních služeb. Během jarních opatření v roce 2020 nemohli skoro dva měsíce opustit domovy pro seniory nebo jiná zařízení, kde právě žili. Přitom ostatní lidé mohli ven do přírody nebo si dojít na nákup. Plošný zákaz návštěv vedl k sociální izolaci a strádání seniorů, kteří ztratili kontakt se svými blízkými. Zástupkyně ombudsmana doporučila ministerstvům, aby do budoucna pro případ opakování obdobné situace zajistila lepší vyvážení ochrany veřejného zdraví a práv jednotlivců.

„Přesto jsme se o rok později, při letošní jarní vlně epidemie, potýkali s podobným problémem. Ani po skončení nouzového stavu totiž nemohli letos na jaře někteří klienti domovů pro seniory a domovů pro osoby se zvláštním režimem bez následku v podobě několikadenní izolace opustit zařízení. Takový zákaz byl nepřiměřený a nezákonný a na to jsem v doporučení upozornila Ministerstvo zdravotnictví.“ vzpomíná zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.

Právníci z odboru dohledu na omezováním osobní svobody i během epidemie pokračovali v monitorování zařízení, kde mohou být lidé omezení na osobní svobodě. Upozornili například na zákazy nebo omezení návštěv ve věznicích nebo kritizovali zamykání pacientů psychiatrických nemocnic na pokojích v souvislosti s protiepidemickým režimem na odděleních bez zákonného důvodu. Problematický podle nich byly také zákazy návštěv v dětských domovech a jiných zařízeních pro děti nebo omezení návštěv těchto dětí u jejich rodin.