Ombudsman: Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou na hraně svých možností

13.12.2022 16:34 | Tisková zpráva

Problémy, které podle zjištění veřejného ochránce práv řeší takzvané OSPODy (orgány sociálně-právní ochrany dětí), jsou podobné napříč celou republikou. Jde především o přetížení stávajících sociálních pracovníků kvůli nedostatečnému obsazení úřadů.

Ombudsman: Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou na hraně svých možností
Foto: ochrance.cz
Popisek: Veřejný ochránce práv - logo

Zatímco povinností OSPODům přibývá, jejich vedení se potýká s vysokou fluktuací zaměstnanců a nezájmem nových uchazečů o výběrová řízení. Ombudsman se proto se svými poznatky obrátil na ministra práce a sociálních věcí a upozornil ho, že neutěšená situace OSPODů negativně dopadá především na ohrožené děti.

Při své nedávné návštěvě sociálního odboru magistrátu v Ústí nad Labem jsem měl možnost vyslechnout přímo zkušenosti tamních pracovníků OSPOD i vedení města. Viděl jsem také, v jak složitých podmínkách v terénu pracují. Pokud se každý sociální pracovník stará v měsíci o 120 až 160 dětí, výraz „přetížení“ je pro takovou situaci naprosto nedostatečný,“ shrnul své dojmy z jednání v Ústeckém kraji ombudsman Stanislav Křeček.

Podobné zkušenosti mají také právníci Kanceláře ombudsmana z místních šetření napříč celou republikou. Na mnohých obecních úřadech s rozšířenou působností chybí i několik sociálních pracovníků. Zaměstnanci podle zkušeností vedení úřadů často odcházejí do sféry sociálních služeb. Nejenže v této oblasti na rozdíl od OSPODů pracují s motivovanými klienty, ale mají také jistotu vyšších platů. Ty se pracovníkům v sociálních službách určují podle jiné platové tabulky, v 10. a 11. platové třídě tak podle délky praxe berou o 4-6 tisíc víc než sociální pracovníci OSPOD.

„Požadavky na sociální pracovníky OSPOD jsou přitom velmi vysoké, ať už jde o jejich vzdělání nebo další vzdělávání,“ upozorňuje ombudsman.

Objem agendy OSPODů postupně narůstá, a to jak přímo v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, tak při výkonu kolizního opatrovnictví, tedy hájení zájmů dětí v soudních řízeních. Od ledna 2022 například přibyla pracovníkům OSPOD povinnost rozhodovat o vydání souhlasu také s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Stát by měl podle ombudsmana vytvořit sociálním pracovníkům OSPOD vhodné předpoklady pro jejich práci. Měli by mít dostatečný prostor pro preventivní práci s rodinami, tak aby museli co nejméně přistupovat ke krajním prostředkům řešení situace ohrožení dítěte, jako je jeho odebrání dítěte z rodiny.

Na obdobné problémy jako ombudsman upozornila ministra práce a sociálních věcí už dříve také profesní organizace sociálních pracovníků OSPOD (Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí). Ta také navrhla konkrétní kroky, které by mohly pomoci situaci OSPOD stabilizovat.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Český statistický úřad: Vstup do Evropské unie proměnil Česko

7:14 Český statistický úřad: Vstup do Evropské unie proměnil Česko

Před 20 lety Česko vstoupilo do Evropské unie, a započala tak etapa ekonomických i společenských změ…