Naďa Trávníčková je sebeobhájkyní – ženou s intelektovým postižením, která sdílí své zkušenosti a vystupuje sama za sebe. Dva roky pracuje a zajišťuje, aby se lidé vraceli do čistých kanceláří a domácností. Ve své práci je šťastná, navzdory tomu, že se setkala se šikanou kolegů. Tu se brzy podařilo vyřešit. Na prosincovém zasedání poradního orgánu se podělila o to, proč je pro ni práce důležitá: „Abych si mohla vydělat peníze, abych si za ně mohla něco koupit (…). Abych mohla jezdit třeba na dovolené, do Chorvatska, jako jsem byla letošní rok (pozn.: 2025) poprvé.“ Výpověď Nadi Trávníčkové ukazuje, že i když mají lidé s postižením podobné cíle a přání, nemají stejné příležitosti.

To potvrzují také další sebeobhájci, jejichž názory shrnula na setkání poradního orgánu sociální pracovnice Kristýna Hanzlíčková: „Cítí předsudky od zaměstnavatelů. Třeba proto, že mají opatrovníka, který musí podepisovat smlouvu. A to může odrazovat zaměstnavatele od toho, aby je přijal. Nemají pak kde nabrat pracovní zkušenosti, když je nikdo nechce zaměstnat. Taky jsou odkázáni pracovat v chráněných dílnách či sociálních podnicích, kde nemají hodně peněz. Někdy pociťují, že pracovní tempo je příliš rychlé.“ 

Potvrzeno daty: Každý má co nabídnout. Ale ne každý má stejnou příležitost to ukázat

Zkušenosti lidí s postižením podporují také data. Kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana minulý rok zveřejnila ukazatelovu zprávu o tom, jak Česká republika naplňuje své povinnosti vyplývající z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením . Ta kromě přetrvávající nízké zaměstnanost lidí s postižením ukazuje i na překážky v přístupu této skupiny obyvatel na otevřený pracovní trh.

„Zaměstnávání se dotýká celé řady oblastí – od vzdělávání a podpory na trhu práce, přes postoje zaměstnavatelů a společnosti až třeba k sociálnímu zabezpečení. Bez cílené podpory se situace nezmění. Proto jsme na poradním orgánu diskutovali návrhy opatření, které předkládáme do Národního plánu podpory rovných příležitostí pro osoby se zdravotním postižením na období let 2026–2030,“ vysvětlil zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm. Národní plán podpory je dokument, který reaguje na potřeby lidí s postižením v oblasti přístupnosti, bydlení, asistence i zaměstnávání s důrazem na naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.