Novou zkušeností bude zahájení projektu Zpátky do života, díky kterému chce PMS vybudovat první český probační dům pro podmíněně propuštěné pachatele, a zprovoznit pro ně centra s nabídkou reintegračních programů.
Probační dům doplní existující systém zacházení s pachateli, kteří potřebují intenzivnější dohled v prvních měsících po návratu na svobodu. „V zahraničí je probační dům běžným nástrojem, který pomáhá úspěšně působit na poli reintegrace pachatelů trestné činnosti, a vyplňuje prázdné místo v systému péče o osoby podmíněně propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody,“ uvedla ředitelka Probační a mediační služby Andrea Matoušková.
Podle Matouškové v tomto zařízení specialisté pomohou pachatelům řešit klíčové problémy po propuštění z vězení: jde hlavně o zadluženost, závislosti, nevyřešené bydlení a nezaměstnanost nebo nevyhovující práci. „Právě tyto faktory zvyšují míru recidivy trestné činnosti, a je nutné se jimi zabývat,“ doplnila. Podle ní jsou zřejmé také finanční úspory plánovaného nástroje: náklady na jednu osobu zařazenou do probačního domu činí podle zkušeností z českého pilotního projektu zhruba čtvrtinu denních nákladů vynakládaných na jednoho vězně.
Úsporným opatřením, které nezatěžuje věznice a umožňuje probační práci s pachateli bez jejich vytržení z rodinných a pracovních vazeb, je také elektronická kontrola. Elektronické náramky, které PMS úspěšně využívá od podzimu 2018, už dohlížejí na téměř 100 odsouzených a obviněných. V letošním roce PMS počítá s dalším nárůstem počtu takto monitorovaných osob a postupným rozšiřováním možností aplikace elektronického systému, například pro ochranu obětí trestného činu.
S cílem užšího provázání penitenciární (vězeňské) a postpenitenciární péče vede PMS s Vězeňskou službou ČR od roku 2008 projekty zaměřené na rozvoj takzvaných komisí pro podmíněné propuštění, které dnes fungují v 18 věznicích. Komise komplexně a objektivně posuzují podmínky pro propuštění vězněných osob a pro účely rozhodnutí soudu pak píšou doporučení k rozhodnutí o podmíněném propuštění. „V roce 2019 PMS bude v duchu čerstvého nálezu Ústavního soudu o podmíněném propuštění aktivně usilovat o to, aby se aktivita komisí stala v širším měřítku součástí projednávání žádostí o podmíněné propuštění,“ uvedla Matoušková.
S cílem zajistit lepší integraci propuštěných vězňů do běžného života chce PMS s podporou prostředků z Norských fondů vytvořit také čtyři programová centra pro pachatele, dostupná na úrovni soudních krajů. Ta budou poskytovat standardizované
programy zaměřené například na zvýšení odpovědnosti pachatele vůči oběti trestného činu nebo na vedení nezodpovědných řidičů k bezpečnému chování za volantem.
Probační a mediační služba chce letos podpořit také restorativní praxi svých zaměstnanců v práci s klienty: zaměří se na podporu mediace a restorativních konferencí coby nástrojů vedoucích jak k aktivnímu zapojení oběti do procesu nápravy a pomoci poškozeným, tak k pachateli zodpovědnějšímu za své chování a se snahou o nápravu následků trestného činu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Předpokládané složení nové vlády:
předseda vlády: Petr Fiala (ODS), ministr vnitra: Vít Rakušan (STAN), ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš (Piráti), ministr zemědělství: Zdeněk Nekula (KDU-ČSL), ministr financí: Zbyněk Stanjura (ODS), ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek (TOP09), ministr školství: Petr Gazdík (STAN), ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka (KDU-ČSL), ministryně obrany: Jana Černochová (ODS), ministr spravedlnosti: Pavel Blažek (ODS), ministr průmyslu a obchodu: Jozef Sikela (BPP), ministr dopravy: Martin Kupka (ODS), ministr zahraničí: Jan Lipavský (Piráti), ministr životního prostředí: Anna Hubáčková (BPP), ministr kultury: Martin Baxa (ODS), ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek (BPP), ministr pro legislativu: Michal Šalomoun (BPP), ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová (TOP09).
autor: Tisková zpráva
