Půjčka 90 miliard má pro Zelenského háček

21.05.2026 7:30 | Monitoring
autor: Miloš Polák

100 tisíc nových posil. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že Rusové chystají nějakou formu mobilizace. Ostrý vzkaz Zelenskyj vyslal i do Běloruska. Jenže současně sám čelí tlaku z Bruselu. Dostalo se mu důrazného upozornění, že by měl podstatně zlepšit výběr daní.

Půjčka 90 miliard má pro Zelenského háček
Foto: Screen Youtube
Popisek: Volodymyr Zelenskyj

Anketa

Kdo může za zhrubnutí české společnosti?

hlasovalo: 9520 lidí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil posílit severní křídlo obrany. Obává se útoku na Kyjev ze severu, z běloruského území. Zároveň se Zelenskyj snaží Bělorusy od zapojení do bojů odradit.

„Podrobně jsme analyzovali dostupná data od našich zpravodajských služeb o ruském plánování útočných operací ve směru Černihiv–Kyjev,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti X s tím, že Ukrajina zaznamenala na hranicích neobvyklou aktivitu. Prezident však blíže nespecifikoval, o jakou aktivitu jde. „Měli by pochopit, že pro ně to bude mít důsledky a ty budou značné,“ poznamenal na adresu Bělorusů.

Naznačil také, že Rusové možná sáhnou k nějaké formě mobilizace.

„Vzali jsme také na vědomí informace o ruských přípravách na nové mobilizační kroky – plus 100 000 lidí. Domníváme se, že Rusko k dnešnímu dni nemá takový potenciál pro skrytou mobilizaci, takže bychom měli očekávat ruská politická rozhodnutí jiného formátu,“ podotkl Zelenskyj.

 

Anketa

Vadí vám, když Petr Macinka říká o oponentech, že jsou ,,méněcenní" ?

5%
92%
hlasovalo: 14463 lidí
Oleksandr Syrskyj, nejvyšší vojenský velitel ukrajinské armády, v úterý uvedl, že Kyjev má data o tom, že ruský generální štáb aktivně vypočítává a plánuje útočné operace ze severu. Rusové ostatně podobnou akci už provedli. Na počátku rozsáhlé invaze na Ukrajinu na jaře 2022 Rusové vyslali z Běloruska obří kolonu na Kyjev, kterou Ukrajinci s vypětím všech sil zastavili.

Jenže mezitím, co varuje před útokem z Běloruska, čelí ukrajinský prezident tlaku z Bruselu. Podle serveru Kyiv Independent se mu dostalo upozornění, že pokud chce dostat mnohokrát zmiňovanou půjčku 90 miliard eur, kterou přestal blokovat Péter Magyar jako nový premiér, musí zlepšit finanční situaci samotné Ukrajiny tím, že zlepší výběr daní. Evropská komise Ukrajinu varovala v tiskové zprávě z 20. května, kde se uvádí, že ukrajinská vláda a její prezident se nemají vyhýbat provedení nutných reforem.

„Prohlášení se velmi podobá nepopulárním požadavkům Mezinárodního měnového fondu, které parlament země pomalu implementuje a v některých případech už zcela zmeškal termíny,“ napsal Kyiv Independent.

Evropská komise Ukrajince upozornila, že aby Kyjev obdržel první část půjčky, bude muset podniknout kroky ke zdanění příjmů z digitálních platforem, jako je Uber, přijmout strategie pro veřejné investice a aktualizovat svůj celní zákon. Pokud Ukrajinci s těmito reformami začnou, mohou prý již v červnu očekávat 3,2 miliardy eur, v přepočtu asi 77,8 miliardy korun. Jenže ukrajinským poslancům se prý stále nechce přikročit ke zvyšování daní. Jsou si vědomi toho, že popularitu si tím u voličů rozhodně nezískají.

Současný šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov však dal najevo, že si je vědom toho, že Ukrajina musí leccos změnit.

„Ukrajina potřebuje novou strategii pro hospodářské oživení a rozvoj, která bude brát v úvahu realitu současné války. Naším úkolem není pouze obnovit to, co jsme během tohoto času ztratili, ale utvářet novou ekonomiku pro Ukrajinu – silnou, konkurenceschopnou, atraktivní pro investice a schopnou zajistit dlouhodobou odolnost a rozvoj našeho státu,“ napsal Budanov na sociální síti X. A vyzval zahraniční partnery, aby se na této proměně Ukrajiny spolupodíleli.

 

 

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

Převaděči

Jaká tvrdší pravidla pro převaděče jste navrhla? A co mi teda nejde do hlavy, proč je někdo proti tvrdíš pravidlům? Jestli to chápu dobře, tak zpřísnění pravidel neprošlo, takže pro to musela být většina politiků z EU? Je to tak? A kdo proti byl z těch českých? A vůbec jaká země byli nejvíc proti?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 4 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Litva padne bez jediného ruského vojáka? Šándor rozebral temný scénář

20:15 Litva padne bez jediného ruského vojáka? Šándor rozebral temný scénář

Rusové by dokázali obsadit pobaltské státy, aniž by do útoku museli vyslat jediného vojáka, tvrdí li…