Pardubický kraj: Odborná konference se zabývala budoucností našich lesů

14. 12. 2019 8:45

Ve čtvrtek 5.12. se uskutečnila v Sále Zastupitelstva Pardubického kraje beseda na téma „Jakou budoucnost mají naše lesy? A co na to veřejnost?“, kterou organizoval Pardubický kraj ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze. Prognózy o předpokládaném vývoji lesů naplňují spíše pesimistické scénáře.

Pardubický kraj: Odborná konference se zabývala budoucností našich lesů
Foto: Pardubický kraj
Popisek: Základní podoba loga Pardubického kraje.
reklama

Vhodné růstové podmínky pro smrky jsou až od 800 m. n. m., což znamená, že díky suchu či kůrovcům padne většina lesů Pardubického kraje. Jak rychlý bude rozvrat lesních porostů, jak na změnu reaguje veřejnost, trh se dřívím a jak se mají lesy adaptovat nebo jak se mají budovat lesy budoucnosti - to vše bylo obsahem přednášek, po kterých následovala debata s veřejností.

Seminář byl pořádán za účelem obeznámení veřejnosti o blížících se hrozbách a možnostech krátkodobých i dlouhodobých opatření. „Zdali odumře většina smrků v kraji, tak se bavíme o 30 mil. metrů krychlových. To znamená ekonomické ztráty odhadem ve výši 50 mld. korun za zmařené zpeněžení jen smrkového dříví a 10 mld. korun na nutné náklady na zalesnění atd. Pokud bychom započítali škody na mimoprodukčních funkcích lesa nebo na poškození silničních sítí a ztrátu vody, tak se lze bavit o částce sto miliard korun. Jedná se o hodně peněz, které zatíží náš kraj během několika let, přičemž asanace všech škod budou trvat desítky let,“ řekl iniciátor besedy a expert na adaptaci lesů Aleš Erber.

Ačkoliv lesy v našem kraji nejsou v tak špatném stavu jako třeba na Vysočině, je na nejvýš důležité jednat preventivně a v předstihu. „Pokud by se stav lesů v našem kraji rovnal situaci na Vysočině, tak si myslím, že veškerá snažení proti kůrovcům již nebudou tak účinná. Letošní rok bylo více deštivo než v předchozích letech, což by mohlo lesům pomoci. Avšak deficit vláhy je tak obrovský, že pouhý jeden rok na záchranu nestačí. Proto je velice pravděpodobné, že rozvrat smrkových a velký podíl i borových porostů se nezastaví. Přesto se budeme snažit vytvářet vlastníkům lesů takové podmínky, aby se kalamita rozložila v čase a pro náš kraj to znamenalo minimalizace ekologických a ekonomických škod,“ sdělil hejtman Martin Netolický.

Na základě vyhodnocení situace kůrovcového kalamitního štábu kraj vytvořil dotační titul, který je rozdělen na dva podtituly pro drobné vlastníky lesa s majetkem do 50 hektarů - na asanaci čerstvě napadeného kůrovcového stromu a dále také pro obce jako zřizovatele jednotek požární ochrany obcí, kteří by kůrovcové stromy pokáceli a asanovali. Radní pro životní prostředí, zemědělství a venkov Václav Kroutil k tématu dodal: „V obou dotačních podtitulech se pohybujeme příspěvkově ve výši 200 korun za kubík, v němž je zahrnuto pokácení a chemická či mechanická asanace kůrovcových stromů. Co se týče otázky využití dobrovolných hasičů, tak ta závisí na poptávce od vlastníků lesů, kteří nemají vlastní techniku či jsou ve věku, že celkovou operaci by bez výpomoci nezvládli. Avšak záleží zároveň na ochotě příslušné hasičské jednotky. Nejedná se o povinnost, nýbrž o vzájemnou dobrovolnou výpomoc občanů, na kterou kraj chce přispět, aby se tak lépe bránilo šíření kůrovců.“

„Budoucí lesy budou jiné a jinak je bude vnímat i samotná společnost, která již nyní zaznamenává výraznou proměnu krajiny kvůli usychání lesů. Lze očekávat, že její poptávka pro plnění spíše mimoprodukčních funkcí lesa než funkcí dřevoprodukčních bude gradovat. Kvůli plošnému rozpadu lesů je jejich současný vývoj výzvou nejen pro vlastníky lesů, ale i pro samotnou veřejnost. Je otázkou, zda bude obeznámena natolik, aby akceptovala finanční příspěvek státu nestátním vlastníkům lesů za šetrnější hospodaření poskytující kvalitnější mimoprodukční funkce. Pokud tomu tak nebude, vlastníci lesů se budou orientovat především na produkci dřeva, z jehož prodeje jim plyne jediný příjem, díky kterému mohou zaplatit své zaměstnance a náklady spojené se správou lesního majetku,“ uzavřel děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze Marek Turčáni.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: komerční tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Technologická agentura ČR: Srážkovou vodu udrží v krajině unikátní vsakovací vrstva

22:45 Technologická agentura ČR: Srážkovou vodu udrží v krajině unikátní vsakovací vrstva

Snížení nebezpečí vzniku povodní, udržení vody v krajině a doplňování zásob podzemních vod. Speciáln…