Ve světle dnešních technologií je to poněkud komická představa, ale tehdy to byla doslova revoluce, která  nastartovala novou etapu v měření sledovanosti televizního vysílání.

Český trh nebyl bez dat ani před zahájením elektronického měření. Tradice deníčkového výzkumu v České (tehdy Československé) televizi sahá do sedmdesátých let minulého století. Kromě sledovanosti se zabýval i diváckou spokojeností, umožňoval předpovídat budoucí úspěšnost pořadů a zejména životnost jejich obliby. Výzkum běží i dnes a je unikátním zdrojem informací o proměnách vkusu českého diváka.

Před vstupem peoplemetrů na trh existovaly tři hlavní výzkumy nabízející informace o sledovanosti televize:  multimediální Mediaprojekt, dále výzkum Střediska analýz programu a auditoria ČT (SAPA) a výzkum agentury DEMA.  Čísla se pochopitelně vzájemně lišila, někdy dost podstatně. O výzkumu tzv. jedné měny  si mohli programoví pracovníci a mediální plánovači nechat jen zdát. Jednotnou měnu přineslo až zavedení nové měřící technologie pod názvem peoplemetry, později  též TV metry. Samozřejmě, že elektronická data přichystala trhu mnohá překvapení. Peoplemetry jsou neúprosné a neumožňují stylizovat se do pozice kulturnějšího diváka, který se nikdy nepodívá na lehčí žánr či erotiku.