Počet zaměstnavatelů, kteří se rozhodli snížit počet pracovníků v režimu hromadného propouštění, klesl meziročně o 18, meziměsíčně pak o 12 firem. Podniky plánují propustit o 648 zaměstnanců méně než ve stejném období loňského roku a o 178 lidí méně než v předchozím měsíci.
Nejvíce zaměstnavatelů, kteří nahlásili v prosinci hromadné propouštění, sídlí v Královehradeckém, Moravskoslezském a Ústeckém kraji (shodně 3). Nejvyšší počet zaměstnanců, kterých se toto opatření dotkne, pracuje na Plzeňsku (44), na severu Moravy (39) a na Ústecku (29). Z okresního hlediska je na tom nejhůře Tachov, kde přijde o práci 43 lidí, a také Ústí nad Labem V tomto regionu rozdají zaměstnavatelé 24 výpovědí.
Firmy se chystají propouštět především v oblasti výroby a opravy důlních strojů, energetice, bankovnictví a administrativě. Z hlediska profesí se bude propouštění týkat zejména technických a odborných pracovníků, montážních dělníků nebo administrativních pracovníků.
„Jako hlavní důvod k přijetí tohoto opatření uváděli zaměstnavatelé organizační změny, pokles objemu zakázek, či ukončení činnosti a výroby,“ říká generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková a dodává: „Nadále však platí, že se situace na trhu práce, i díky rostoucí ekonomice, zlepšuje, což potvrzuje i fakt, že prosincová hodnota propouštěných zaměstnanců i zaměstnavatelů, kteří se rozhodli přijmout toto opatření, byla nejnižší od roku 2013.“
V prosinci 2013 nahlásilo hromadné propouštění 15 zaměstnavatelů. Tento krok se tehdy dotkl 901 zaměstnance. O rok později nahlásilo záměr hromadně propouštět 26 podniků a o práci následkem toho přišlo 877 lidí.
O hromadné propouštění se jedná tehdy, pokud během 30 dnů dostane ve firmě s 20 až 100 zaměstnanci výpověď minimálně 10 lidí. V podniku se 101 až 300 pracovníky aspoň desetina zaměstnanců a ve společnosti s více než 300 zaměstnanci minimálně 30 lidí. Před tím, než dá zaměstnavatel výpovědi jednotlivým zaměstnancům, musí o svém záměru písemně informovat, a to nejpozději 30 dní předem, odborovou organizaci, radu zaměstnanců a také příslušnou krajskou pobočku ÚP ČR podle místa činnosti firmy. Ve zprávě je firma povinna uvést důvody a termíny hromadného propouštění, celkový počet zaměstnanců a zároveň počet a profesní složení lidí, kterých se bude propouštění týkat. V neposlední řadě musí informace obsahovat i údaje o odstupném, případně dalších právech takto postižených pracovníků. Současně musí zaměstnavatel předložit návrh kritérií, na jejichž základě proběhne výběr těch, kteří dostanou výpověď.
Jakmile Úřad práce ČR obdrží informaci o hromadném propouštění, je připraven pomoci zaměstnancům ještě v době, než k němu fakticky dojde. V rámci mobilních poradenských středisek, která založí buď přímo v daném podniku, nebo na určeném kontaktním pracovišti příslušné krajské pobočky ÚP ČR, poradí jeho zaměstnanci lidem, jak dále postupovat. Proberou s nimi jejich konkrétní situaci, seznámí je s nabídkou volných pracovních míst a pomohou jim například také s výběrem vhodné rekvalifikace či jim podají informace o sociálních dávkách a zákonných podmínkách nutných pro jejich přiznání. Úřad práce ČR spolupracuje v tomto ohledu také se zaměstnavateli, kraji a obcemi.
Možností v rámci aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) je hned několik. V kurzu jsou hlavně veřejně prospěšné práce (VPP), společensky účelná pracovní místa (SÚPM), rekvalifikace a poradenství. V neposlední řadě pomáhá uchazečům v návratu do zaměstnání i řada projektů, které díky národním a evropským penězům realizují v jednotlivých regionech krajské pobočky ÚP ČR. Ke konci prosince 2015 podpořil úřad touto cestou celkem 35 975 uchazečů a zájemců o zaměstnání.
Společensky účelná pracovní místa
K 31. 12. 2014 získalo díky tomuto nástroji APZ práci 19 550 lidí, o rok později to bylo 17 831 uchazečů. Celkem 82 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení).
Nejčastěji firmy využívají SÚPM všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, ostraze, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), stavebnictví, strojírenství či charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, čerpadláře, výrobní a montážní dělníky, řemeslníky, sociální pracovníky nebo skladníky. Celkem 2 531 nezaměstnaných si mohlo na základě příspěvku na SÚPM otevřít svou živnost. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, ve stavebnictví (zedník, truhlář, podlahář), v obchodě či administrativě.
Zaměstnavatelé, kteří se rozhodnou taková místa vytvořit, mohou dostat od ÚP ČR příspěvek na mzdové náklady jednoho zaměstnance max. do výše 15 tisíc Kč měsíčně, a to po dobu šesti měsíců až jednoho roku. V případě, že zaměstnají mladého člověka do 30 let, uchazeče nad 50 roků, osobu se zdravotním postižením nebo člověka, který je v evidenci ÚP ČR déle než 24 měsíců, může se částka vyšplhat až na 24 tisíc Kč. Maximální hranice stanoví centrálně Generální ředitelství ÚP ČR. Jednotlivé krajské pobočky ÚP ČR je mohou upravit podle konkrétní situace na konkrétním trhu práce.
Veřejně prospěšné práce
Tento nástroj APZ patří mezi ty nejvíce využívané a společně se SÚPM je tradiční vlajkovou lodí. Ke konci prosince 2015 umístil ÚP ČR prostřednictvím VPP v rámci celé republiky 12 568 lidí, o rok dříve jich bylo 14 164. Nejvíce nezaměstnaných - 2 484 - našlo v prosinci krátkodobou práci v Ústeckém kraji.
Veřejně prospěšné práce jsou určeny pro pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání především v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. ÚP ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích při opravách veřejného majetku, v charitě, ve zdravotnických či kulturních zařízeních, sociálních službách, v rámci zaměstnávání osobních asistentů ve školství či dohledové služby, asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo zimních či jarních údržbách. Systém VPP je výhodný pro všechny zúčastněné strany. ÚP ČR pomůže uchazečům o zaměstnání získat na určitou dobu práci. Obce a kraje zase tolik potřebné zaměstnance, které by nemohly zaměstnat na stálo. Cílem tohoto nástroje aktivní politiky zaměstnanosti je umožnit především dlouhodobě nezaměstnaným uchazečům o zaměstnání získat nebo si oživit pracovní návyky, a tím pádem si zvýšit šance na získání zaměstnání na trhu práce.
Poradenství a rekvalifikace
Zaměstnanci ÚP ČR nabízejí uchazečům jak profesní poradenství, tak i možnost rekvalifikací, včetně těch zvolených. Jednoduše řečeno, nasměrují zájemce tak, aby si vybrali takový obor, ve kterém následně najdou uplatnění. Mezi klienty ÚP ČR je největší zájem o rekvalifikace zaměřené na základní počítačové dovednosti, svářečské kurzy, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů a kurzy účetnictví. Pro změnu oboru nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 - 44 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky kurzů nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, s úplným středním vzděláním s maturitou a uchazeči se základním vzděláním. Roste také zájem lidí o zvolené rekvalifikace, na které Úřad práce ČR přispívá.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
