Na základě informací z 11 fungujících center v Evropě dochází VZP patrně k závěru, že pokud se v roce 2012 léčilo protonovou terapií celkem 2 034 pacientů, znamenalo by to pro potřeby ČR jen několik desítek ročně. Tabulka přitom nesvědčí o ničem jiném, než jak zoufalý je nedostatek protonových center, a také o tom, že čeští onkologičtí pacienti mají jedinečnou šanci podstoupit nejmodernější dostupnou léčbu doma. V případě dětí je navíc Česká republika jedinou zemí na světě, která je schopna pokrýt 100% potřeb protonové terapie pro nejmenší pacienty.
Data do tabulky jsou převzata z oficiálních statistik PTCOG. Při bližším pohledu je však třeba strohá čísla doplnit. Britské centrum v Clatterbridgi je experimentální zařízení schopné ozářit pouze nádory oka. Stejné konstatování platí pro Nice. Druhé francouzské protonové centrum v Orsay se rovněž soustřeďuje na nádory očí, ozařovnu pro další diagnózy instalovali vloni a její provoz se teprve rozbíhá. Helmholzovo centrum v Berlíně se věnuje především fyzikálnímu výzkumu, ozařují opět pouze nádory oka. Mnichovské centrum je jediné srovnatelné s pražským, ale jak patrno z poměrně nízkých počtů (necelých 500 pacientů v roce 2012), nejsou schopni zatím dosáhnout plánované kapacity Prahy využívající velice efektivní systém dopravy pacientů. Heidelberg ozařuje rovněž částicemi uhlíku (dalších 400 pacientů), což je zhruba desetinásobně dražší metoda, než používají protonová pracoviště. Navíc se jedná o univerzitní pracoviště a značná část času urychlovače je věnována výzkumu. Italské pracoviště v Catanii je rovněž téměř výlučně výzkumné a část kapacity věnuje léčbě nádorům očí. Druhé centrum v Pavii zahájilo provoz podobně jako pražské PTC vloni a v době náběhu je v počtech léčených pacientů několikanásobně pozadu za Prahou. Polský Krakov využívá protony pouze pro nádory očí a svou kapacitu teprve rozšíří o dvě ozařovny. To samé platí i pro švédskou Uppsalu, kde je v provozu zastaralý urychlovač pouze pro oči. Nicméně dostavují a zanedlouho uvedou do provozu centrum plně srovnatelné s pražským. Podobně je na tom švýcarský Villigen, kde je výzkumné pracoviště a protonový svazek je využíván k léčbě jen zřídka.
Kromě Mnichova, Heidelbergu a Villigenu se tedy v Evropě jedná o ozařování pouze očních nádorů a s výjimkou Mnichova jsou to primárně výzkumné instituce převážně v jiných oborech než medicína. V údajích PTCOG (ptcog.web.psi.ch) lze však nalézt rovněž skutečnost, že v loňském roce bylo v USA (300 milionů obyvatel znamenající polovinu počtu lidí žijících v EU) ozářeno asi 20 tisíc pacientů. Pokud bychom porovnali evropská čísla s Japonskem (120 miliónů obyvatel, tedy cca 20% EU), pak je počet ozářených pacientů za rok 3400 (tedy asi dvojnásobek EU).
Každý stát, který si zodpovědně analyzoval náklady versus přínosy protonové léčby, dospěl ke shodnému závěru: kromě okamžitého přínosu pro pacienty tato metoda dlouhodobě v systému ušetří nemalé finanční prostředky, které jsou dnes vynakládány na zmírnění nežádoucích vedlejších účinků konvenční (fotonové) léčby. A to doživotně. Právě protonová léčba znamená další rozvoj radioterapie a pro mnohé pacienty se stala novou nadějí. Jen v tomto roce bylo, anebo bude uvedeno do provozu deset center (4 x USA, 2 x Japonsko, Čína, Německo, Itálie, Taiwan), v příštím roce to bude třináct center (Čína, 2 x Japonsko, Švédsko, Jižní Korea, 5 x USA, Francie, Polsko, Německo) a v roce 2015 šest (3 x USA, Saudská Arábie, Čína, Rakousko). V dalším výhledu jsou plánována centra ve Velké Británii, Nizozemí, Švýcarsku, Dánsku, Rusku. V horizontu několika let tak lze očekávat uvedení do provozu 35 nových center specializujících se výhradně na léčbu. Čeští pacienti, respektive jejich zdravotní pojišťovny s výjimkou Vojenské zdravotní pojišťovny ČR, promarnili téměř rok.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Proton Therapy Center
