Po postupném ochabování přízně voličů hnutí ANO v březnu letošního roku zaznamenala v průzkumech společnosti SANEP sociální demokracie a ANO srovnatelné volební preference. V dubnu pak ČSSD o tři desetiny procentního bodu dokonce hnutí ANO předstihla. Aktuálně se do vedení s odstupem pouhé jedné desetiny procentního bodu od druhé ČSSD (23,1%) vrátilo hnutí ANO (23,2%). S přihlédnutím ke statistické chybě však lze říci, že síly ČSSD a hnutí ANO jsou vyrovnány. Nicméně z dlouhodobého pohledu je zřejmé, že ČSSD upevňuje podporu svého stabilního elektorátu a navíc získává důvěru váhajících voličů, zatímco hnutí ANO postupně své povolebně získané voliče ztrácí a nadále u něj narůstá počet váhajících voličů. Je rovněž zajímavé, že od hnutí ANO se vrací zpět část voličů ke stranám, od nichž se původně odklonili právě k této straně.
Tento přechod je patrný nejvíce v případě ODS, která se dlouhou dobu pohybovala na hranici vstupu do Poslanecké sněmovny. Po razantním propadu voličské důvěry u hnutí ANO je však patrné zastavení propadu voličského zájmu ODS, která se odrazila ode dna a nadále posiluje, a to na aktuální zisk 8,8 procentního bodu. Pokles voličského zájmu hnutí ANO, posilování ČSSD a ODS pak může mít z pohledu voličů vedle mnoha dalších důvodů i jednoho společného jmenovatele, kterým může být ztráta důvěry v původní očekávání, které voliči vkládali do hnutí ANO a zejména pak jeho zakladatele a předsedy Andreje Babiše.
Zklamaní voliči tak nadále hledají další možnosti, jimiž může být i návrat k jejich původním stranám. V případě ODS se navíc může jednat o fenomén návratu k tradiční pravicové straně, která prošla vnitrostranickým zemětřesením a z pohledu pravicově orientovaných voličů nemá na aktuálním politickém kolbišti adekvátní alternativu. Současně nízký zájem o poslanecké volby, který je aktuálně na úrovni 51,7%, však rovněž hovoří o malém zájmu o politiku a rovněž může souviset s jak s jistým zklamáním, tak i s voličským váháním v případě té správné volby.
Květnové výsledky volebních preferencí společností SANEP pak ve srovnání s minulým měsícem vedle dění na prvních pozicích a opětovnému nárůstu zájmu o ODS, ukazují i přes mírný pokles pokračující trend stability voličů KSČM (14,3%), TOP 09 (9,8%) a KDU- ČSL (7,1%). Rovněž je patrné poměrně razantní opadnutí voličského zájmu u hnutí Úsvit (1,5%), které po vnitrostranických bojích přišlo i o nejvýraznější tvář, kterým byl Tomio Okamura. Ten se svým dalším stranickým kolegou založil novou stranu Svoboda a přímá demokracie. Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.
Nad tříprocentní hranicí se s aktuálním ziskem 3,4% hlasů udržuje nadále České pirátská strana, která má tak aktuálně větší voličskou podporu než vládní parlamentní hnutí Úsvit. Strana zelených se pak aktuálně ocitla dvě desetiny procentního bodu pod tříprocentní hranicí. Stejně tak Strana svobodných občanů je nadále hluboko pod třemi procenty. Výsledky šetření společnosti SANEP představují teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.
HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d'Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z květnového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 51,7% rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
