Líbí se vám, jak jsou v Praze pojímány oslavy 17. listopadu?Anketa
Na základě speciálních povolení jako první Evropan navštívil nepřístupné oblasti všech pěti nově zřízených čínských národních parků a natáčení tak probíhalo v jádrových oblastech čínské divočiny, kam se běžně nedostanou ani čínští turisté.
Filmy, zachycující nejen čínskou přírodu, ale i příběhy lidí, kteří v parcích žijí, pracují a podílí se na ochraně přírody, pak ve čtvrtek 20. listopadu prezentoval na premiéře v prostorách čínské ambasády.
FOTO: Jiří Mánek s ředitelem NP Wuyishan.
„Již dva roky fyzicky nebo v myšlenkách neopouštím Čínu, nadchlo mě to. Jsou to věci, o kterých my tady v Evropě nemáme ani ponětí. Naše veřejnost, laická i odborná, má jen mlhavé či zkreslené představy – nebo žádné. Čína má nově ochranu přírody jako jedno nejdůležitějších témat, které se objevuje ve všech strategických dokumentech jejího hospodářství. Mám to štěstí poznávat jiný svět, jinou kulturu a jiná pravidla a chci o tom tady informovat. Ambasádu jsme si pro premiéru zvolili proto, že je to nejvhodnější a symbolické místo, kde jsem mohl toto dílo poprvé představit,“ komentoval Mánek.
Jeho trilogie představuje tři z pěti nově založených čínských národních parků: Národní park sibiřských tygrů a amurských leopardů v severovýchodní Číně – na pomezí Ruska, Číny a Severní Korei, kam se po desetiletích vracejí nejvzácnější šelmy světa; Sanjiangyuan – Prameny tří řek, tedy kolébku největších čínských řek Jang-c’-ťiangu, Žluté řeky a Mekongu, a Národní park Velkých pand v Sečuánu.
 1840m.jpg)
FOTO: Mánek v jádrové časti NP Hainanského deštného pralesa na nejvyšší hoře ostrova Wuzhishan – Hoře pěti prstů
Další dva díly, které se teprve Mánek chystá natáčet v dubnu 2026, mají představit Národní park Wuyishan v nejlesnatější čínské provincii Fujian a zachytit tak region čaje, luskounů a velemloků čínských či Tropický deštný prales na ostrově Hainan s nejohroženějšími primáty světa – hainanskými gibony.
Mánek při srovnání přístupu Česka a Číny k ochraně přírody podotýká, že jsme stále v lecčem v popředí, avšak Peking se aktuálně snaží dosavadní mezeru rychle dohnat. „Mohu srovnávat své dosavadní zkušenosti s tím, co v Číně teprve budují. V zásadě jsme u nás v mnohém hodně napřed. Procesy, které známe u nás desítky let, u nich teď objevují, ale postupují neskutečnou rychlostí, s velkorysostí a důrazem. A také investují do ochrany přírody ohromné částky. Nová návštěvnická centra vznikají velmi rychle, v přírodě i v monitoringu využívají nejmodernější technologie, budují nově něco, o čem se nám může jenom zdát. Jejich systémy Vesmír – Vzduch – Země, kdy kombinují satelity, drony, desítky tisíc fotopastí a nejmodernější kamery, které vidí na kilometry daleko, kterými sčítají ptáky a díky umělé inteligenci pak vše exaktně a velmi rychle hodnotí, je impozantní,“ komentuje snahu Číny o pokrok.
FOTO: Výzkumná stanice uprostřed hlubokých lesů NP pandy velké v S’-čchuanu
Čínský velvyslanec v Praze Feng Biao doplnil, že jej spolupráce mezi českými odborníky a čínskými partnery v oblasti ochrany přírody těší. Příběh pana Jiřího Mánka je dokladem toho, že úsilí jednotlivce může přispět k hlubšímu porozumění, vzdělávání i přátelství mezi našimi národy. Věřím, že tato spolupráce se stane inspirací pro další odborníky, kteří budou hledat cesty, jak společně chránit naši planetu a sdílet její krásu,“ ocenil.
Přestože Čína začala zřizovat národní parky na svém území teprve před několika lety, území, které Mánek navštívil, mají být teprve začátkem mnohem většího projektu. Současných pět národních parků má být základem vůbec největšího systému národních parků na světě. Peking plánuje, že projekt, který má být dokončen do roku 2035, povede k rozšíření systému čínských národních parků z aktuálních 230 tisíc km² na více než 1,1 milionu km².
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovali 2 čtenáři)
Souhlasíte, že lidé v Česku nemají o dnešní Číně dostatek informací?
autor: Radek Kotas
