Odklady školní docházky jsou český fenomén. V okolních evropských zemích dítě s dosažením požadovaného věku do základní školy nastupuje bez toho, aby někdo řešil, zda je dostatečně „zralé“, či nikoli. Právě problematika školní zralosti, která se v Česku posuzuje již zhruba padesát let, byla tématem odborné konference pořádané pedagogickým Nakladatelstvím Dr. Josef Raabe (viz box). „Počet odkladů se v Česku posledních deset let pohybuje okolo 22 procent, což je vysoké číslo – před rokem 1990 bylo odkladů minimálně. Dnešní předškoláci nejsou hloupější nebo méně zralí než jejich předchůdci, ale zvýšily se požadavky škol i samotných rodičů. Navíc, na rozdíl od minulosti, rodiče a společnost už odklad nevnímají jako selhání, ale naopak jako výhodu,“ říká Jana Kropáčková, odbornice na předškolní vzdělávání z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy a autorka řady publikací nakladatelství Raabe.

Současná společnost je více orientovaná na výkon a úspěch, což se odráží i v oblasti vzdělávání. Než by rodiče riskovali, že dítě nástup do základní školy nezvládne „na jedničku“, často raději rok počkají. „Syn je narozený 30. srpna, o odklad jsem požádala kvůli tomu, že se v první třídě může potkat i s o dva roky staršími spolužáky. Mám obavu, že o tolik starším dětem zkrátka nemůže stačit, i když je šikovný,“ konstatuje Alice Novotná, matka předškoláka.

Rodiče jsou také informovanější a daleko více řeší, do jaké základní školy svoje dítě umístí. Dříve volili takzvanou spádovou školu, případně školu nejblíž od místa bydliště. Dnes je nabídka širší a rozhoduje pověst školy, a to hlavně v Praze a Středočeském kraji, kde je také procento odkladů nejvyšší. Na kvalitní školy se pak stojí i fronty. Navíc letos k zápisu přišlo nejvíce dětí za posledních deset let – podle údajů ministerstva školství to bylo přes 148 tisíc. Odklad tak bude letos mít přibližně 30 000 předškoláků, číslo ještě není konečné.