Lídři se shodli na finanční půjčce Ukrajině do výše 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, na kterou si EU vypůjčí na finančních trzích. ČR ale nebude ručit za poskytnuté úvěry, uvedl po jednání premiér Andrej Babiš. Důležitými tématy jednání byly také víceletý finanční rámec na roky 2028-2034, rozšíření EU či konkurenceschopnost a geoekonomika. Předseda vlády se sešel i s lídry států, které prosazují zpřísnění migrační politiky EU. Ve středu 17. prosince se premiér zúčastnil summitu zemí EU se zeměmi západního Balkánu. Setkal se také se zástupci frakce Patrioti pro Evropu.

Předseda vlády se před Evropskou radou zúčastnil neformálního setkání 14 lídrů států, které prosazují zpřísnění migrační politiky EU. „Soustředíme se hlavně na navrácení nelegálních migrantů například do Sýrie. Připravuje se rovněž iniciativa ohledně konceptu bezpečných třetích zemí. Jsem rád, že schůzka potvrdila, co říkáme už dlouho – že EU musí razantně urychlit reformu své migrační a azylové politiky. Potřebujeme mít plnou kontrolu nad tím, kdo může v Evropě žít. V této skupině budeme dál aktivní a budeme usilovat o zastavení nelegální migrace do EU,“ uvedl premiér.

Hlavním tématem jednání Evropské rady byla otázka financování Ukrajiny v letech 2026 a 2027. „Evropská rada odsouhlasila dvě alternativy, některé státy trvají na použití zmrazených ruských aktiv. Shodli jsme se, že EU poskytne Ukrajině půjčku do výše 90 miliard eur na tyto dva roky, na kterou si vypůjčí na finančních trzích. Česká republika ale neručí v žádném případě ani za jednu, ani za druhou půjčku, pokud by nastaly. Česko má tak jinou pozici než Maďarsko a Slovensko, které závěry Rady de facto odmítly tak, jak byly navrženy. My jsme je odsouhlasili, ale s podmínkou, že neručíme za ty úvěry,“ dodal předseda vlády. Podpořil rovněž probíhající mírová jednání pod vedením prezidenta Trumpa, s tím, že je v zájmu EU, aby bylo co nejdříve dosaženo trvalého míru.