Evropská unie se na summitu v Bruselu dohodla na poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur pro Ukrajinu, který má pomoci s financováním země v době pokračující války s Ruskem. Tento úvěr bude kryt společným dluhem členských států, avšak bez využití zmrazených ruských aktiv, což bylo původně navrhováno jako zdroj financí. Plán však narazil na odpor některých zemí, což vedlo ke kompromisu, při němž tři státy – Maďarsko, Slovensko a Česká republika – nebudou ručit za tuto půjčku.

Zbylých 24 členských států tak ponese odpovědnost za záruky, zatímco výjimka pro tyto tři země byla udělena kvůli jejich výhradám vůči dalšímu financování Ukrajiny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který dlouhodobě blokuje podobné iniciativy, tentokrát souhlasil s neblokováním celého plánu, pokud jeho země nebude muset přispívat. Podobné postoje zaujali i slovenští a čeští představitelé, kteří zdůrazňují potřebu opatrnosti v rozpočtových záležitostech. Opoziční politici přístup premiéra Andreje Babiše (ANO) odsoudili.

Vyjádřil se také prezident Petr Pavel. Na rozdíl od jiných volil umírněnější rétoriku. „Je mimořádně důležité, že Evropská rada našla shodu na finanční pomoci Ukrajině. Ruská agresivní válka zemi velmi vyčerpává. Naše pomoc je pro přežití Ukrajiny zásadní. Je ale také prozíravým vkladem do bezpečnosti Evropy i Česka. Považoval bych proto za správné, abychom spolu s ostatními Evropany ukázali, že dokážeme převzít svůj díl odpovědnosti a zaručit se za osud našeho kontinentu,“ napsal prezident Petr Pavel na síti X.