SAFINA zaznamenala ve třetím čtvrtletí meziroční nárůst prodeje investičního zlata o 25 %

Významnou roli na trhu hrály centrální banky a později také nejasná situace kolem dluhového stropu Spojených států amerických. SAFINA je i nadále lídrem na českém trhu v prodeji investičního zlata, ve třetím čtvrtletí prodala více než 150 kg a od začátku roku téměř 600 kg tohoto kovu. V meziročním srovnání je to 25% nárůst. Stejný nárůst byl dosažen i v prodejích na polském trhu a trhu pobaltských republik, kde SAFINA také exkluzivně prodává investiční slitky od rafinérie PAMP.

Cena zlata je v současné době stále charakteristická vysokou volatilitou, pokračuje tedy trend, který byl již naznačen v předchozím čtvrtletí. Bylo možné pozorovat i výrazné cenové výkyvy, a to až v rozmezí 50 dolarů za troyskou unci během 24 hodin. Vzhledem k nejistému vývoji ohledně aktuální ekonomické situace administrativy Spojených států amerických se investoři taktéž velmi rozcházejí v predikcích vývoje v dalším období.

Zlaté rezervy centrálních bank se rozšiřují

Již jsme dříve avizovali, že v letních měsících dochází spíše ke sníženým nákupům investičních drahých kovů. Důvod je nasnadě. Investoři jsou častěji na cestách, užívají si dovolených a do svého standardního režimu se často dostávají znovu až v září. Odpočinkovou náladu jsme ovšem neznamenali u centrálních bank. „Pro nás je to signál, že zlato zůstává aktivem vnímaným jako bezpečný přístav a vhodný nástroj na diverzifikaci rezerv národních bank, především v době, kdy pokračují nejasnosti kolem kvantitativního uvolňování a inflační tlaky způsobené nekončícím tištěním peněz,“ vysvětluje Libor Křapka, obchodní manažer pro investiční drahé kovy, SAFINA. V červenci nakoupilo zlato do svých rezerv celkem 15 centrálních nebo národních bank. Nejvýrazněji se na nákupech zlata podílely centrální banky Ruské federace, Turecka, Jižní Koreje a Ázerbájdžánu. Další menší nákupy provedly například národní banky Francie, Mozambiku, Kazachstánu nebo Guatemaly.

V případě Turecka šlo o situaci, kdy místní centrální banka dovolila komerčním bankám držet část rezerv denominovaných v tureckých lirách ve formě zlata.

Došlo tak k navýšení o přibližně 22 tun. Podle tiskového prohlášení turecké vlády došlo ke zvýšení horní hranice z 25 na 30 %. Turecko tak je podle přehledu World Official Gold Holdings datovaného k říjnu 2013 na třináctém místě (jedenáctém mezi státy) v množství drženého zlata. Rusko nakoupila cca 6,2 tuny a je na osmé pozici (sedmé mezi státy). Zlaté rezervy Ruské federace kontinuálně stoupají již deset měsíců. Ázerbájdžán zvýšil svoje rezervy přibližně o dvě tuny.

Ve zbytku sektoru je určující poptávka z Číny a Indie. „Čína se pravděpodobně v tomto roce dostane na první místo v dovozu zlata. Dovoz do Číny se meziročně skoro zdvojnásobil, ke konci září dosáhl 864 tun,“ dodává Tomáš Plachý, generální ředitel, SAFINA, „navíc podle nás do konce roku stoupne až na 1 000 tun. Dojde tak k situaci, že se největší těžař stane zároveň největším importérem. Nás samozřejmě zvýšená poptávka po zlatě v Číně těší, jelikož tam máme joint venture s čínskou majetkovou účastí – společnost GUODA-SAFINA.“

Ostatní drahé kovy

Ostatní drahé kovy následují vývoj ceny zlata. Nejdražší zůstává stále platina – jejíž průměrná cena za 3. čtvrtletí byla 1450,8 USD/toz, následuje zlato – s průměrnou cenou za 3. čtvrtletí 1327,54 USD/toz, rhodium – 1014,11 USD/toz, palladium – 722,57 USD/toz a nakonec stříbro, u něhož je již tradičně volatilita největší. Jeho průměrná cena byla ve 3. čtvrtletí byla 21,3 USD/toz. Došlo k jistému nárůstu ceny, ovšem původní očekávání se nenaplnila. Naopak poslední čísla naznačují meziroční pokles výroby v automobilovém průmyslu, což má negativní dopad na ceny průmyslově využívaných drahých kovů.

Co bude dál?

Mezi velkými investory panují velmi rozdílné názory na budoucí vývoj ceny. Výjimkou nejsou predikce ceny kolem 3 000 USD/toz během nadcházejících dvou let, ale také předpovědi, že cena spadne až na hranici 1 000 USD/toz. V současné době je však trh spíše v režimu očekávání – podstatné je, jak rychle a jakým způsobem bude vyřešen dluhový strop v USA. „Předpokládáme, že bude zvýšen, a to by mělo nahrávat zlatu, protože nový přísun peněz do ekonomiky vyvolá nové inflační očekávání a zlato je tradiční nástroj k zajištění se proti inflaci,“ říká Libor Křapka. Dalším výrazným faktorem bude jmenování a nástup nového guvernéra FEDu. S platností od 1. 1. 2014 se jí pravděpodobně stane Janet Yellen, kterou na pozici nominoval Barack Obama. „Pokud bude její jmenování potvrzeno Senátem, bude to příznivá zpráva pro trh se zlatem. Paní Yellen je známá svojí výraznou podporou stimulace ekonomiky. Je přesvědčena, že mírná inflace prospívá ekonomice a že pomáhá předcházet krizím,“ vysvětluje dále Libor Křapka.

Negativní dopad na cenu drahých kovů a především zlata pak může mít také fakt, že rada guvernérů FEDu bude hlasovat o pokračování tzv. kvantitativního uvolňování a začne tisk peněz brzdit. Je otázka, jestli k tomuto FED přistoupí již na svém příštím zasedání, protože Mezinárodní měnový fond vydal nedávno varování před riziky, která může zpřísňování měnové politiky v USA vyvolat. Varoval především před náhlým růstem úrokových sazeb, a tím pádem sníženou likviditou na finančních trzích. „Hodnocení situace bank především v jižní části eurozóny není také pozitivní, což jsou signály, které ukazují, že celosvětové oživení ekonomiky není takové, jaké bylo v průběhu druhého čtvrtletí avizováno,“ dodává Tomáš Plachý, „v současné situaci proto i nadále platí naše doporučení o rozloženém nákupu v čase. Nakupovat slitky v nižších gramážích, ovšem opakovaně. Klient tak získá lepší průměrnou cenu. Důležité také je, že bude vlastnit nějaké zlato, které je pojistkou v nejistých dobách.“

SAFINA, a.s. je společností s uceleným výrobním programem v oblasti zpracování a výroby produktů z drahých a neželezných kovů, včetně jejich recyklace. Hlavní průmyslová zaměření společnosti jsou výroba a recyklace pro elektrotechnický, automobilový, chemický a sklářský průmysl. Klíčovou činností společnosti je také výroba a prodej investičních drahokovových destiček a slitků, které se vyrábí především z kovů jako je zlato, stříbro a platina. Výroba SAFINY je založena na environmentálním managementu a nejnovějších inovacích v oboru. Své obchodní aktivity směřuje nejen na evropský kontinent, který je prioritní, ale orientuje se i na další teritoria, především Asii, Severní Ameriku a Ruskou federaci. SAFINA zaměstnává celkem 225 osob a její obrat v roce 2012 tvořil 4,7 mld. Kč. SAFINA, a.s. sídlí v obci Vestec u Prahy, kde se nachází centrála a výrobní komplex společnosti. Společnost SAFINA se opakovaně umístila v prestižním žebříčku Czech Top 100 a v roce 2012 získala významné postavení v soutěži Exportér roku. Rovněž obsadila třetí místo v kategorii Nejlepší zaměstnavatel v soutěži Český patron 2012. SAFINA, a.s. je členem švýcarské skupiny SAFICHEM GROUP, společně s dalšími firmami Chemoprojekt, a.s., CHEMOPROJECT NITROGEN a.s., TECHNOEXPORT, a.s., VUAB Pharma a.s., a PACOVSKÉ STROJÍRNY, a.s. www.safina.cz