V tomto kontextu lze tedy říci, že premiér Bohuslav Sobotka doplácí na svůj příliš nevýrazný postoj k této problematice, a to navíc v kombinaci s pro uprchlickou rétorikou ministra bez portfeje Jiřího Dientsbiera.

Viditelná radikalizace domácí populace ve vztahu k uprchlické krizi se tak nadále a stále výrazněji  projevuje ve volebních preferencích zejména u nerozhodných voličů, pro něž je postoj vůdčích osobností politických stran v ČR  k aktuálně největšímu celoevropskému problému nejpodstatnější při jejich rozhodování.

Konzistentní postoje dlouhodobě předkládá svým voličům KSČM, která své voliče, alespoň prozatím, nezklamala ani v případě postojů jejich hlavních představitelů ve vztahu k uprchlické krizi. Komunisté se tak i v prosinci těší přízni 13,9%  voličů. To je nicméně o tři desetiny bodu méně než v listopadu letošního roku.  

Zjevně na rozpacích jsou však voličích TOP 09, kteří se potýkají jak s odchodem dnes již bývalého předsedy Karla Schwarzenberga a jeho nástupcem Miroslavem Kalouskem, tak proti uprchlickou rétorikou představitelů této strany. Toto rozčarování se pak projevuje postupným poklesem volebních preferencí, které se aktuálně pohybují na úrovni 6,1 procentního bodu, což je o čtyři desetiny procentního bodu méně než ukázalo listopadové měření volebních preferencí společnosti SANEP.

ODS naopak s aktuálním ziskem 10% hlasů dosáhlo poprvé od sněmovních voleb desetiprocentní hranici. Zdá se tak, že dění v TOP 09, ale i postoje ODS ve vztahu k uprchlické krizi, může občanským demokratům pomoci nabrat druhý dech a získat část svých dřívějších voličů.