SP: Průmysl v ČR zásadně podporuje setrvání Británie v EU

21.06.2016 8:04

Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) jednoznačně podporuje setrvání Velké Británie v Evropské unii. Současně však referendum o jejím vystoupení považuje za hlasování o fungování EU a jejích institucí. Zastává tak shodné stanovisko s prezidenty Konfederace evropského podnikání BUSINESSEUROPE, jejímž je SP ČR jedním ze čtyř desítek národních členů. Referendum by podle jeho názoru zejména mělo být důrazným poučením pro evropské struktury, že vážné problémy v jejím fungování skutečně existují, a mělo by poukázat na jejich neschopnost řešit problémy efektivně.

SP: Průmysl v ČR zásadně podporuje setrvání Británie v EU
Foto: spcr.cz
Popisek: Svaz průmyslu ČR, SP ČR

„Český byznys se jednoznačně staví za setrvání Velké Británie v Evropské unii,“ prohlásil člen představenstva SP ČR Eduard Palíšek. „Plně podporujeme setrvání Británie v EU,“ shodně uvedl člen představenstva SP ČR Miroslav Šabart.

„Vystoupení Británie by vážně zasáhlo samotný princip fungování Evropské unie,“ řekl prezident SP ČR Jaroslav Hanák. Připomněl, že právě Spojené království v uplynulých více než 40 letech sehrávalo zásadní roli snah o to, aby se obchod a jednotný trh staly ústředními prioritami Evropy. „Navíc se nejedná o zemi malou a nevýznamnou, právě naopak,“ připomněl Jaroslav Hanák.

„Odchod Británie z EU by byl pro český byznys velmi nepříjemný,“ míní viceprezident SP ČR Radek Špicar. “Ztratili bychom spojence, se kterým v Bruselu bojujeme proti přílišné byrokracii a přebujelé regulaci, které dusí podnikatelskou aktivitu v Evropě,“ vysvětlil Radek Špicar. Připomněl rovněž, že by případný Brexit mohl dílčím způsobem působit na vzájemný obchod s Velkou Británií, jež patří do desítky největších obchodních partnerů ČR. Vzájemný obchodní obrat mezi ČR a Velkou Británií se od roku 2000 více než zdvojnásobil, jen v roce 2015 činil 280 miliard korun, z čehož na vývoz z ČR připadlo 206 miliard korun.

Britský export je sice silně orientovaný na EU a země si nemůže dovolit o dosavadní obchodní vazby přijít, nicméně v případě Brexitu by se dalo očekávat zvýšení administrativních nákladů. Přímý dopad prostřednictvím vlivu na bilaterální obchodní relaci by zřejmě nebyl příliš výrazný, mohl by však zasáhnout konkrétní firmy se silnou vazbou na britský trh.

Další dopad případného Brexitu by české firmy pocítily prostřednictvím obchodu s ostatními zeměmi EU, jejichž společný trh by jím byl zasažen. Brexit může mít vliv na celkovou důvěryhodnost EU jakožto ekonomického celku a jeho jakékoli zpomalení či nestabilitu ČR pocítí velmi rychle. Největší nebezpečí však spočívá v tom, že by případný Brexit posílil odstředivé tendence v rámci EU, což by pro malou a otevřenou ekonomiku ČR bylo velmi nepříjemné.

V případě odchodu Velké Británie jakožto čistého přispěvovatele do fondů EU (zhruba částkou pěti miliard eur) by se výpadek jejího příspěvku v těchto fondech projevil snížením objemu peněz a zřejmě i redukci prostředků na strukturální fondy (pokud by nebyl naopak navýšen příspěvek zbývajících členských zemí). V případě plošných škrtů by ČR mohla přijít o pět miliard korun, podle některých analýz ovšem možná až o 38 miliard korun).

Nebezpečí by případný Brexit znamenal také pro finanční trhy a investice. Britské bankovnictví je totiž v EU nejvyspělejší a britské subjekty jsou důležitými hráči na finančních trzích, které by Brexit citelně rozkolísal (v omezené míře se na trzích projevuje již pouhá jeho hrozba). Celá řada plánovaných investic se odkládá či ruší, což škodí nejen britské ekonomice.

Odchod Velké Británie z EU by byl proces trvající až dva roky a řada jeho dopadů by se objevila až v delším časovém horizontu. Kromě náhlého šokového vlivu na trhy by se postupně projevilo omezení růstu HDP v zemích EU i ve Velké Británii. Toto zpomalení by způsobilo rovněž ztrátu nezanedbatelného počtu pracovních míst na obou stranách kanálu La Manche.

Další nezanedbatelné dopady by Brexit přinesl i v politické rovině. Britské liberálnější postoje k regulacím, které se často potkávaly právě s českým pohledem, by v debatách v evropských strukturách mohly citelně chybět.

Představitelé českého průmyslu si dobře uvědomují negativa dosavadního fungování evropských institucí, které často brání rozvoji firem. „Neustále se hovoří o zlepšování podmínek pro podnikání, ale dovolím si tvrdit, že skutečné výsledky jsou od deklarovaného záměru hodně vzdáleny,“ připomněl Jaroslav Hanák. „Místo toho evropští byrokraté vymýšlejí nové a nové předpisy, ve kterých se už pomalu nikdo nevyzná. To nemluvím o tom, jaké problém přináší do podnikání jejich dodržování,“ dodal.

Odkazy k tématu:

- Výzva BUSINESSEUROPE k hlasování o Brexitu (ZDE)

- Studie dopadu Brexitu na Velkou Británii a EU (ZDE)

- Analýza případného budoucího vyjednávání mezi Británií a EU na http://bit.ly/24xmHMj

- Studie ekonomických důsledků Brexitu od OECD (ZDE)

- Analýza Brexitu od PwC (ZDE)

- Dohoda mezi Británií a EU vyjednaná premiérem Cameronem (ZDE)

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

komunikace

Jak víte, že když vy teď o důchodové reformě nechcete s vládou komunikovat, že oni pak budou komunikovat s vámi? Není tohle hlavní problém, že se na zásadních věcech nedokážete dohodnout? A ještě jedna věc, s kým budete chtít vládu tvořit, když to odmítáte se SPD a evidentně se stranami SPOLU se na ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MHMP: Praha zprovoznila další část cyklostezky A1 mezi Stromovkou a ulicí Varhulíkové

10:04 MHMP: Praha zprovoznila další část cyklostezky A1 mezi Stromovkou a ulicí Varhulíkové

Hlavní město prostřednictvím Technické správy komunikací hl. m. Prahy (TSK) otevřelo novou část páte…