Vzhledem ke skutečnosti, že v aktuálním období probíhají intenzivní diskuze o možnostech změn smluv o veřejných službách v regionální autobusové dopravě uzavřených mezi kraji a poskytovateli dopravních služeb, zejm. co se týče zvýšení úhrad za poskytování dopravního výkonu souvisejícího s přijetím nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, a nařízení vlády č. 337/2016 Sb. ze dne 5. října 2016, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění nařízení vlády č. 353/2008 Sb., považuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též jen „ÚOHS“) za vhodné se podrobněji vyjádřit k problematice zohlednění sociálních aspektů při samotném zadávání veřejných zakázek, potažmo při uzavírání smluv o veřejných službách v přepravě v nabídkovém řízení.

V současné době probíhají četná výběrová a nabídková řízení na výběr dopravců zajišťujících provozování regionálních autobusových linek. Zadavatelé, resp. objednatelé, v tomto případě zpravidla kraje, přitom veřejně proklamují, že chtějí v nových zadávacích řízeních akcentovat kvalitní mzdové ohodnocení práce řidičů. Pokud se však v zadávací dokumentaci omezují toliko na to, že dodavatel musí garantovat, že řidič má dostat minimální mzdu a jakékoli případné navýšení minimální mzdy, k níž při změně právních předpisů dojde, je třeba uvést, že tato ustanovení garantují pouze to, že řidič dostává od svého zaměstnavatele mzdu alespoň v minimální výši stanovené právním předpisem. Mylně je pak často určitými subjekty namítáno, že právní předpisy určující podmínky zadání neumožňují zadavatelům, resp. objednatelům v tomto zohledňovat více. Příslušné právní předpisy umožňují zohlednit sociální aspekty spojené s poskytováním poptávaného plnění nebo eventuální potřebu modifikace ustanovení smlouvy při změně právní úpravy již v zadávací dokumentaci. Uvedené přitom tak neznamená, že by zadavatelé za situace, kdy právní předpis nebo zadávací dokumentace stanoví minimální zaručenou úroveň pracovních podmínek zaměstnanců podílejících se na realizaci veřejné zakázky či mechanismus úpravy smluvních vztahů pro případ změn právních předpisů regulujících pracovněprávní vztahy, nebyli oprávněni nastavit zadávací podmínky takovým způsobem, aby byla legitimně zvýhodněna nabídka, která tuto minimální úroveň
požadovaných parametrů převyšuje. Sociální aspekt zadávání pak lze spatřovat především v tom, že zadavatel umožní získat veřejnou zakázku takovému dodavateli, který stanoveným sociálním kritériím dostojí v nejvyšší míře.

Zohlednění sociálních aspektů při výběru dodavatele umožňovala již úprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby.