„Zásadní je prevence a SČS s partnery se snaží v tomto směru na provozovatele veřejných zařízení působit“, zdůrazňuje Libor Dupal, ředitel SČS a pokračuje: „Prosazujeme proto dodržování evropských technických norem při zajišťování provozu hřišť a sportovišť. Různými prostředky vysvětlujeme jejich důležitost a vyvíjíme nástroje pro podporu jejich používání“. Mezi takové nástroje náleží i PŘÍRUČKA SPRÁVNÉ PRAXE PRO BEZPEČNÝ PROVOZ DĚTSKÝCH HŘIŠŤ, SPORTOVIŠŤ A TĚLOCVIČEN. SČS připravilo s podporou Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví už druhé, přepracované vydání této publikace.

Stále existuje mnoho problémů a média nás občas bohužel informují o dalších případech i vážných úrazů dětí na hřištích a sportovištích. V příloze k této zprávě uvádíme několik případů takových technických problémů na veřejných zařízeních, které způsobují bezpečnostní riziko při jejich používání. Na některých skutečně k úrazu došlo. Je to o to smutnější, že většinou se jedná o prvky a zařízení, které nesou certifikát k prohlášení o shodě, což by mělo dát předpoklad bezpečnosti herního či sportovního prvku a tedy celého veřejného zařízení. Kde je tedy chyba?

„Zajištění bezpečného provozu hřišť a sportovišť není jednoduchý proces a „naše“ příručka má provozovatelům plnění jejich povinností usnadnit,“ vysvětluje Dupal a doplňuje: „Žádné hřiště či sportoviště nemůže být absolutně bezpečné, to je nereálná představa. Řádný kontrolní systém ale musí zaručit, že při převzetí a v průběhu používání je veřejné zařízení v souladu s požadavky norem. Dodržení norem vysokou bezpečnost zařízení garantuje.“