Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů: Smrk ztepilý je dřevinou, která by měla i v obnově lesů po kůrovcové kalamitě hrát důležitou roli

12.12.2019 17:56 | Zprávy

Shodují se na tom nestátní vlastníci lesů, vědci i akademici z oboru lesnictví i představitelé dřevozpracujícího průmyslu.

Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů: Smrk ztepilý je dřevinou, která by měla i v obnově lesů po kůrovcové kalamitě hrát důležitou roli
Foto: SVOL
Popisek: Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR

Kalamity provázely hospodaření v lesích i v minulosti, nejen v ČR, ale i v dalších evropských zemích. Lesníkům se vždy podařilo s nimi vypořádat. I velkoplošné holiny se dají úspěšně obnovit, je však nutné zalesňovat co nejrychleji.  Jakákoliv prodleva obnovu znesnadní a výrazně prodraží (odklad zalesnění o 5 let může zvýšit náklady na zajištěnou kulturu až o čtyři sta procent). Mezi další faktory úspěchu patří jasná koncepce postupu obnovy a odhodlání nepodléhat krizi. Úspěch je také výrazně limitován kvalitou užitého sadebního materiálu a pečlivostí při realizaci výsadby. Mezi dřeviny, které by měly při obnově lesů v ČR sehrát významnou roli, ale přitom jsou neprávem odsuzovány a tabuizovány, patří například douglaska tisolistá nebo smrk ztepilý.

„Smrk má za sebou na našem území dlouhé období spokojené existence. Prakticky po celou tuto dobu ekonomicky držel dřevozpracující průmysl a výnosy z jeho pěstování plnily státní pokladnu,“ připomíná Vilém Podrázský z České zemědělské univerzity, katedry pěstování lesů. „Z botanického hlediska na naše území patří, stejně jako je rozšířen v rámci dalších evropských zemí, a nejsme v situaci, kdy bychom tento fakt mohli opominout.“

Rychlá obnova lesů po kůrovcové kalamitě, která nyní leží (nejen) před nestátními vlastníky lesů jako klíčový úkol, by byla bez smrku prakticky nereálná. Nepoužívat smrk ve směsích nedává smysl ani podle Víta Šrámka, ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. „Těžiště přirozeného rozšíření smrku ztepilého u nás spadá především do vyšších a horských poloh. Na specifických stanovištích jako jsou rokle, soutěsky nebo podmáčené lokality se však vyskytoval prakticky ve všech vegetačních stupních. Přirozený výskyt je doložen například z Labských pískovců z nadmořské výšky 120 m n.m..“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: Tisková zpráva

Zdravé školní jídelny a kvalitní výživa od útlého věku

Jsem jedině pro, ale uvědomujete si, že právě zdravou stranu si čím dál víc lidí nemůže dovolit? Vždyť už teď řada rodičů nemá ani peníze na školní obědy, a jestli by byli kvalitnější, což jsem pro, asi by byli i dražší, a tím pádem na ně nebude mít ještě víc lidí. Nebo máte snad řešení? Jaké?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

ČNB ponechává sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,25 %

22:14 ČNB ponechává sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1,25 %

Bankovní rada na svém jednání o finanční stabilitě rozhodla ponechat sazbu proticyklické kapitálové …