Řadu let jsme pod tlakem názvu emise CO2. Široká veřejnost si pojmy snižování emisí spojuje s větším používáním zemního plynu včetně dopravy a to naprosto správně. Řada těch, kteří přecházejí z vozů na naftu nebo benzín na zemní plyn – CNG ví, že tím významně snižují emise CO2 ale samozřejmě i šetří rodinný rozpočet. Je jasné, že v teplárenství, přechodem postupně z  uhlí na zemní plyn by se emise snížili ještě výrazněji.

Je nutné zdůraznit, že problém znečištění ovzduší není jen CO2 ale především jsou to polétavé prachové částice, které se v ovzduší objevují z průmyslových zdrojů, lokálního vytápění a exhalací v dopravě.

Všechny negativní dopady na zdraví populace jsou známy, respektive se dále a hlouběji analyzují. Výsledky nejsou vůbec radostné. Zprávy z televize nebo tisku typu: ten a ten kraj, to a to město má překročeny limity polétavého prachu několikrát více než připouští norma a také, že lékaři doporučují minimální vycházky seniorům a malým dětem.

Co dál?

Nelze přece v období říjen-březen v řadě krajů České republiky zakázat lidem chodit na ulici. Nebo na určité minimální období. Místo doporučení „nevycházet“ by přece měl přijít konkrétní návrh jak celou situaci řešit. Bohužel celý smogový problém se zcela určitě bude ještě více prohlubovat, protože nemá jasné komplexní řešení.

Právě naopak.