Podle průzkumu si také zákonodárci uvědomují rizika s diabetem spojená více než veřejnost. 62% parlamentních respondentů se domnívá, že cukrovka je velmi závažné onemocnění, 38% ji pak označilo za středně závažné. Vyplynulo to ze srovnání s průzkumem[1], který pro DAČR zpracovala agentura PPF Factum letos v březnu. Podle něj pouze 56 % lidí připouští, že diabetes patří mezi vážná a život ohrožující onemocnění. Navíc jsou rizika a hrozby spojené s touto chorobou v populaci stále významně podceňovány. Třetina respondentů z řad veřejnosti, kteří objektivně spadají do rizikové skupiny s vysokou pravděpodobností výskytu diabetu, si tuto hrozbu vůbec nepřipouští a míru rizika onemocnění u své osoby hodnotí jako nízkou. V tom se zásadně liší od reakcí zákonodárců, kde rozdíl mezi reálným rizikem a vnímanou hrozbou onemocnění diabetem je nízký. Nikdo z oslovených zákonodárců však neuvedl, že by byl diabetikem.

Jak zákonodárci, tak veřejnost se shodují v otázkách informovanosti. Za nejatraktivnější považují informace v podobě brožur a letáků v čekárnách ordinací, u lékařů a v lékárnách.

Členové parlamentu však více oceňují osvětové akce, které veřejnost podle průzkumu příliš neoslovuje. Obě skupiny také vnímají fakt, že počet nemocných cukrovkou v ČR velmi rychle stoupá. Jak připomíná profesor Milan Kvapil, předseda Diabetické asociace ČR: „Cukrovka patří k nejrychleji se šířícím civilizačním chorobám současnosti. V České republice postihuje zhruba 850 000 obyvatel a v roce 2035 by mohl touto chorobou trpět každý desátý obyvatel Česka. Ročně v ČR na následky diabetu zemře více než 20 tisíc pacientů². Každých 6 vteřin umírá ve světě jeden člověk na cévní komplikace spojené s cukrovkou, diabetes je celosvětově nejčastější příčinou oslepnutí lidí v produktivním věku a stát tento problém musí urychleně a koncepčně řešit.“

Zajímavé výsledky přineslo srovnání obou průzkumů v oblasti životosprávy. To, že pravidelně sportuje, uvedlo pouze 45% veřejnosti, zatímco o pravidelném sportu se zmínilo 62% dotázaných zákonodárců. Ti se také podle průzkumu lépe stravují. Necelé dvě třetiny populace (62 %) tvrdí, že se stravují zdravě, u zákonodárců je to 72%. Ti však mají zase horší přehled o tom, jak vysoký je jejich krevní tlak.