Zimní měl je odpad, který během zimování včelstva padá na dno úlu. Obsahuje především drobné kousky vosku z odvíčkovaných zásob, ale také jiný odpad včetně mrtvých samiček včelích parazitů kleštíků (Varroa destructor).

Podle množství nalezených parazitů se usuzuje na míru napadení včelstva. Předpokládá se, že velký spad kleštíků znamená velké napadení v další sezóně. Podle toho se plánují léčebná opatření.

Statistickou analýzou však bylo prokázáno, že získaná data vypovídají o situaci v minulé sezóně. Nelze je použít jako vypovídající pro sezónu následující. Podle těchto výsledků však Státní veterinární správa určuje intenzitu jarních a letních léčebných opatření. To může vést k podcenění situace a následnému zanedbání monitoringu a preventivních opatření během léta. „Je to jako v Kocourkově. Centrálně řízené plošné léčení je o rok opožděné proti cyklům přemnožení parazita. Zkušení včelaři z praxe to ví a výsledkům zimní měli nevěří. Zkušenosti s úhyny je naučily, že jedině monitoring zdravotního stavu v průběhu sezóny poskytuje podklady pro efektivní léčení,“ uvádí Petr Texl, ředitel PSNV-CZ.

Zbytečná laboratorní vyšetření vzorků měli jsou hrazena ze státního rozpočtu. Ročně se jedná o plýtvání ve výši téměř 2 miliony korun na činnost, jejíž prospěšnost nelze objektivně prokázat. Dalšími miliony stát dotuje výrobce syntetických léčiv, což se v praxi projevuje jejich nadužíváním. Peníze pak chybí na nezávislý výzkum včelích onemocnění.

PSNV-CZ navrhuje klást důraz na vzdělávání včelařů.  Informovanému včelaři nepřináší toto vyšetření nic nového, nemělo by být povinné, ani hrazené ze státního rozpočtu. Veterinární správa by mohla získávat daleko přesnější údaje o intenzitě onemocnění například zavedením sítě vyškolených respondentů, kteří by monitorovali intenzitu varroózy ve včelstvech po celý rok.