Dalších osm fungujících vodních elektráren pak pochází z období první republiky. Dlouhodobě ale fungují i uhelné zdroje. Nejstarším rodokmenem se pyšní Energocentrum Vítkovice, kde se elektřina vyráběla již v roce 1897. Před dvěma lety oslavila sto let lokalita Trmice u Ústí nad Labem, kde současná teplárna nahradila na stejném místě stojící původní elektrárnu z roku 1916. Od roku 1914 se elektřina vyrábí i v Poříčí u Trutnova.

„Tyto příklady ukazují na dlouhodobý význam energetických lokalit. Je naším logickým zájmem tato území s veškerou infrastrukturou, sítěmi, personálem a vazbami na region využívat také nadále. Proto i do budoucna, kdy se budou odstavovat některé uhelné bloky, pro které již nebude dostatek uhlí, počítáme s dalším využitím těchto lokalit,“ uvedl Ladislav Štěpánek, člen představenstva a ředitel divize klasická energetika ČEZ.

Trojice více než stoletých elektrárenských babiček využívajících energii z vody vyrobila v loňském roce 4 523 MWh elektřiny, a dodaly tak ekologickou elektřinu pro více než 1 800 českých domácností. „I přes svůj pokročilý věk zůstávají tyto elektrárny spolehlivými zdroji. Slouží i jako vzor českého umu a technické zručnosti. Vždyť třeba želinské turbíny jsou stále původní, stejně jako většina zařízení na Čeňkově pile,“ doplňuje generální ředitelka ČEZ Obnovitelné zdroje Martina Ungrová.

Znovuzrození Želiny

Nejvíce svíček na dortu – rovných 110 – letos 6. dubna sfoukla malá vodní elektrárna Želina v Ústeckém kraji. Myšlenka využít k zásobování města Kadaně elektrárnu na řece Ohři vznikla již v roce 1902, o tři roky později dali kadaňští radní zelenou zařízení se dvěma horizontálními Francisovými turbínami (2 x 294 kW). Vznikl 2,9 metru vysoký betonový jez, vodu na turbíny přiváděl 166 metrů dlouhý tunel vyražený do skalnatého břehu v meandru řeky. Výstavba trvala tři roky a stála 680 000 rakouských korun. Želina však poměrně brzy přestala rostoucí poptávce Kadaně stačit, a tak ji v roce 1925 doplnila a následně zcela nahradila větší a výkonnější elektrárna v nedalekých Lomazicích. Vodní elektrárna v Želině se stala pouhým vstupním a čisticím objektem pro tu lomazickou (ta byla později v roce 1967 zatopena Nechranickou přehradou). K obnově elektrárny Želina došlo na počátku devadesátých let a v roce 1995 byla elektrárna opět slavnostně uvedena do provozu s repasovanými původními turbínami.
Od svého „znovuzrození“ vyrobila Želina 47 976 MWh ekologické elektřiny, což by pokrylo roční spotřebu více než 19 tisíc domácností. Pro srovnání: Hučák od roku 1996 vyrobil 69 378 MWh elektřiny a Čeňkova Pila 13 086 MWh. Pod křídly Skupiny ČEZ se Želina dočkala i rozšíření – před dvěma lety jí přibyly dvě unikátní vírové turbíny vyvinuté ve spolupráci ČEZ s českými vědci z VUT Brno právě pro řeky s nízkým spádem a průtokem. „Celkový instalovaný výkon obou vírových turbín činí 29 kW. Je zde tedy možnost vyrobit ze stejného množství protékající vody dalších zhruba 200 MWh za rok, a pokrýt tak spotřebu téměř stovky domácností navíc,“ říká Otakar Tuček, ředitel elektrárny Tušimice, pod kterou malá vodní elektrárna Želina patří. Pozoruhodnou architektonickou i technickou památku lze i navštívit, rezervace nutná.