Jedná se o libreto s notovým zápisem vídeňského dvorního básníka Lorenza Da Ponteho s názvem Per la Ricuperata Salute di Offelia, jehož text na podzim roku 1785 zhudebnili Antonio Salieri – dvorní skladatel italského původu, Wolfgang Amadeus Mozart a Cornetti. Během tiskové konference v prostorách Českého muzea hudby tak poprvé zazněly tóny ztracené skladby v podání cembalisty Lukáše Vendla.

Libreto se dostalo do sbírek Národního muzea v 50. letech 20. století jako konfiskát, zpracováno bylo poprvé v roce 1976. Karta byla sice veřejně přístupná v  katalogu libret Národního muzea – Českého muzea hudby, ale podle ní by pravděpodobně nikdo nedokázal odhalit unikátnost tohoto drobného svazku, protože údaje o autorství jsou na libretu uvedené v zašifrované podobě a tak se také objevují v katalogizačním záznamu. V době katalogizace byla existence nejrůznějších informačních zdrojů a jejich dosažitelnost velmi omezená, takže nebylo možné autory jednoznačně identifikovat. V srpnu 2015 knihovnice Národního muzea provedla rekatalogizaci libreta, kdy se jí za pomoci internetových zdrojů a tištěných encyklopedií podařilo určit všechny zúčastněné autory. Unikátnost tohoto sbírkového předmětu určil německý muzikolog a skladatel Timo Jouko Herrmann při práci s našimi on-line katalogy.

Skladba Per la Ricuperata Salute di Offelia vznikla v roce 1785 k příležitosti uzdravení oblíbené anglické zpěvačky Nancy Storace působící ve Vídni, která byla ceněnou interpretkou Salieriho a Mozartova díla. Da Ponteho báseň vypráví příběh o zpěvaččině několikaměsíční hlasové indispozici. První zmínku o této skladbě uvádí Köchelův katalog Mozartových skladeb z roku 1937. Její existence je však deklarována pouze na základě dobových zpráv ve vídeňských novinách Wiener Blättchen a Wiener Realzeitung z roku 1785; exemplář tohoto díla byl v katalogu veden jako ztracený. Oznámení v novinách uvádí, že skladba složená pro zpěv a klavír je k dostání ve Vídni u obchodníka s hudebninami Artaria et Comp. Notový záznam tohoto díla v rozsahu 4 listů, který se skládá ze tří částí jednotlivých autorů, je zařazen na konec tisku libreta této skladby a v roce 1785 ji vydal vídeňský tiskař Josef von Kurzböck. Tisk libreta odhaluje pseudonym autora básně, rok vydání, jméno tiskaře a počáteční písmena příjmení skladatelů Mozarta, Salieriho a Cornettiho. Na rozdíl od Mozarta a Salieriho nejsou o Cornettim doposud známy žádné informace.