Bývalý premiér Petr Fiala se v debatě věnoval situaci na Ukrajině a popsal svůj poslední telefonát s ukrajinským prezidentem po parlamentních podzimních volbách. „Naposledy jsme spolu mluvili po volbách. Bylo jasné, že v České republice bude jiná vláda. My jsme se ještě bavili o tom, co by Ukrajina potřebovala, o pokračování pomoci. Bavili jsme se o určité strategii, jakým způsobem dosáhnout toho, aby třeba nebyla zastavena česká muniční iniciativa nebo aby Ukrajina dál dostávala nějakou podporu z České republiky,“ popsal expremiér v debatě Týdeníku Respekt.
„Já jsem i Volodymyru Zelenskému říkal, že je potřeba mluvit s novou vládou a jakkoliv to bude složité, tak věřím, že nakonec přece jenom nějaká forma pomoci ze strany České republiky bude i z té vládní úrovně pokračovat,“ doplnil Petr Fiala, který ocenil sbírky běžící nezávisle na tom, kdo právě vládne.
„Musíme vidět českou pomoc v celku a ta určitě nebyla malá. V zahraničí jsem vždy dostal pochvalu nebo ocenění toho, jak se Česká republika k Ukrajině staví od začátku a jak pomáhá,“ pokračoval Fiala s tím, že pomoc je třeba vidět v celkovém kontextu. „Vedle vojenské a humanitární pomoci je třeba započítat i pomoc ukrajinským uprchlíkům. Počet Ukrajinců, kteří přišli do České republiky, je největší na hlavu celého světa. My jsme to zvládli skvěle,“ zhodnotil.
Rusko nemá jasnou západní hranici
Příčinou války na Ukrajině je i rozšiřování NATO, řekl Filip Turek v Kyjevě. Vadí vám, že to řekl?Anketa
V debatě se znovu vrátil k charakteru ruského státu a jeho dlouhodobému směřování. „Rusko je imperiální stát, který má tendenci směřovat na západ, nemá jasně historicky definovanou západní hranici a tak kdykoliv má možnost, tak se pokouší tu sféru vlivu směrem do Evropy prodlužovat nebo rozšiřovat,“ uvedl s odkazem na historickou zkušenost s ruskou politikou.
Následně zdůraznil, že ani po čtyřech letech války se život na Ukrajině nevrátil k normálu a neustálý strach z útoků je součástí každodenní existence civilistů. „I po čtyřech letech války se na Ukrajině stále musí bát, že i tam, kde ta válka není, přiletí nějaká raketa. To vše je každodenní život Ukrajinců. Ti, co vykládají, jak na té západní Ukrajině ani o té válce neví a já nevím co, to jsou tak strašné nesmysly, že je mi z toho skoro špatně,“ dodal Fiala.
A zopakoval, že Ukrajinci bojují za nás: „Ti lidé tam bojují a bojují nejen za sebe, ale bojují za nás. Proto je potřeba jim pomáhat, co to jde,“ doplnil.
Zároveň ocenil, že odhodlání Evropy bránit se Rusku a podporovat Ukrajinu je dnes výrazně silnější než v prvních fázích války. „Dnes si Evropa a evropští státníci mnohem víc uvědomují nebezpečí ruské agrese pro celou Evropu, než na začátku konfliktu,“ uvedl.
Muniční iniciativa a vliv zbrojařů
V debatě se otevřela také otázka, zda muniční iniciativa a válka na Ukrajině nepřinesly nepřiměřený vliv českým zbrojařům, jako konkrétně například Michalu Strnadovi, a zda jejich rostoucí ekonomická síla nemůže mít negativní dopad na politiku a veřejný prostor. „Já jsem z této strany žádný tlak na sebe nikdy necítil,“ uvedl expremiér.
Fiala zdůraznil, že tento problém nesouvisí přímo s muniční iniciativou. Podle něj jde o širší jev spojený s bezpečnostní situací v celém západním světě. Vysvětlil, že Evropa i celý Západ v posledních letech zanedbaly obranný průmysl a nyní čelí enormní poptávce po zbraních a munici.
V takové situaci je podle něj logické, že prosperují firmy, které dokážou rychle reagovat, investovat do výroby a nabídnout funkční řešení. „V době, kdy je v celém západním světě poptávka po zbraních a kdy jsme zanedbali výrobu, je jasné, že bohatnou ti, kteří jsou schopni rychle něco nabídnout. Já mám radost z toho, že jsou to české firmy. Myslím si, že to je fantastické,“ řekl.
Úspěch českých zbrojařských firem nelze podle Fialy redukovat pouze na dodávky munice do válečného konfliktu. Jejich růst stojí podle jeho slov také na inovacích, rozsáhlém výzkumu a dlouhodobém technologickém rozvoji, díky kterému jsou dnes konkurenceschopné na globálním trhu.
Poslat L-159 Ukrajině je na místě
V debatě se dostalo také na otázku, proč Česká republika v minulosti neposkytla Ukrajině bitevní letouny L-159. Náčelník generálního štábu Karel Řehka opakovaně uvedl, že možnost předat čtyři tyto stroje Ukrajině existovala už za vlády Petra Fialy.
Ten uvedl, že v roce 2023 podle něj tato možnost reálně neexistovala, protože tehdejší podoba války neumožňovala efektivní využití těchto letounů ukrajinskou stranou. Samotná debata o využitelnosti letounů je podle něj poměrně nová a vede se teprve necelý rok. Na otázku, zda jeho vláda mohla L-159 Ukrajině poskytnout, odpověděl jednoznačně. „Kdybych měl odpovědět jednoduše na otázku, jestli to naše vláda mohla poslat, tak bych řekl, že nemohla. Nemohla,“ řekl.
Podle něj nešlo o politické rozhodnutí, ale o kombinaci časových okolností a institucionálních pravidel. „Ve chvíli, kdy ta věc byla připravená, aby se dala schválit, tak my už jsme byli v podstatě pryč, nebo jsme byli těsně před koncem a to nebylo možné,“ vysvětlil.
Klíčové slovo má v těchto případech armáda spolu s ministerstvem obrany a že politická reprezentace nemůže rozhodovat bez jasného stanoviska, že je technika nahraditelná nebo pro armádu nadbytečná. „Dokud takové stanovisko není, politické rozhodnutí udělat nemůžete. Nemůžete ohrozit obranyschopnost České republiky,“ podotkl Petr Fiala.
Pokud by však vláda po volbách pokračovala, letouny L-159 by dnes Ukrajině poskytla, protože stanovisko armády se mezitím změnilo. „Kdybychom pokračovali ve vládě, tak bychom ta letadla poslali, protože dnes už to stanovisko je jasné. A myslím, že to řekl přesvědčeně náčelník generálního štábu. Je to obrovská chyba, že jsme nepokračovali ve vládě. Že už to i lidé vidí, ale je po volbách, tak prostě nepokračujeme. Je to, jak to je, je to demokracie.
Ale tady si myslím, že by bylo na místě to poslat, protože ta válka se opravdu hodně posunula směrem k moderním technologiím. A jestli si ukrajinská strana vyhodnotila, že by toto byl pro ně dobrý nástroj obrany a my to nepotřebujeme, tak si potom myslím, že je naprosto nutné a na místě to poslat,“ uvedl Fiala k letounům L-159.
Evropa je bez vyjednávací síly
Bude Martin Kupka lepším předsedou ODS než Petr Fiala?Anketa
Kroky Washingtonu přitom podle Fialy nejsou z evropského ani ukrajinského pohledu ideální: „Ve Spojených státech je teď administrativa, která nemá úplně porozumění pro všechny nuance, pro všechny problémy, které se pojí s Putinovým režimem,“ řekl s tím, že část těchto rozhodnutí může Evropu i Ukrajinu oslabovat.
Situace by byla výrazně jiná, pokud by Evropa disponovala větší ekonomickou a vojenskou silou a dokázala jednotněji formulovat společná stanoviska. „Kdybychom byli jako Evropa silnější, tak je mnohem snazší dospět k nějakému výsledku. Bohužel nejsme, taháme za kratší konec,“ konstatoval. „Doufám, že je to pro nás všechny poučení, abychom pracovali na tom, aby Evropa byla silnější ekonomicky, v obraně, a byla schopna se jasněji dohodnout na některých společných stanoviscích,“ prohlásil Petr Fiala.
Podle něj dnes neexistuje jiná realistická cesta než posilování evropské síly. „My teď vidíme, jak jsme strašně slabí,“ konstatoval s tím, že v dnešním světě má vyjednávací pozici jen ten, kdo je schopen nabídnout konkrétní sílu – peníze a zbraně. „A my nejsme v podstatě schopni na stůl položit ani jedno z toho,“ dodal.
Jedinou realistickou cestou k ukončení války je podle Petra Fialy dlouhodobě silný a jednotný Západ, tedy Evropa a Spojené státy, který bude Ukrajinu podporovat natolik, aby Rusko pochopilo, že agresivní politika nevede k úspěchu, ale k oslabení. Putina je potřeba „zatlačit zpátky silou“, protože jeho cílem nejsou ekonomické výhody, ale ideologické posilování impéria.
„Rusko musí vidět, že je tu síla, odhodlání, odstrašení, že odstrašení představuje už sama Ukrajina, pak muže žít Evropa v míru,“ poznamenal s tím, že docílit toho se současnou americkou administrativou nebude jednoduché.
Základní zlo a problém se jmenuje Andrej Babiš
Následně se Petr Fiala vymezil vůči současnému uspořádání moci a znovu zopakoval své varování před vládnutím populistů a extremistů. Zdůraznil, že už ve volební kampani podle něj bylo jasné, mezi jakými variantami se rozhoduje. „Já jsem poctivě ve volební kampani říkal, rozhoduje se mezi tím, že tu bude vládnout Andrej Babiš s extremisty, anebo že tu budeme vládnout my. Žádná jiná varianta není. Nežijte v iluzi. Jsem přesvědčen, že základní zlo a základní problém je Andrej Babiš. Ten střet, který tu probíhá, není střet mezi levicí a pravicí. To je střet mezi civilizací, demokracií, právním státem a populisty, kterým je všechno jedno,“ rozvášnil se při dotazech lidí z publika.
„Podívejte se na Maďarsko, na Slovensko, vidíme to i u nás – systematicky se likvidují instituce. A dnes nám říkají: vy, opozice, to vyřešte. Jak? My je nezastavíme, mají většinu. Žádná opoziční smlouva nepřipadá v úvahu. Nemůžete se spojit s někým, kdo páchá zlo, a myslet si, že to zvládnete. Já mám jinou starost – aby se nám je za čtyři roky podařilo porazit. Ten stát jsme dali do pořádku, udělali jsme reformy, které bolely, doplatili jsme na ně, ale udělali jsme je a já jsem na to hrdý,“ uvedl s tím, že z úspěchu jeho vlády bude současná vláda ANO, SPD a Motoristů chvíli žít.
Občanský odpor jako nutnost
V debatě se Petr Fiala opakovaně vracel k tomu, že současné dění v západním světě podle něj nese znepokojivé historické paralely a že obrana demokracie dnes už nemůže stát jen na politicích. Zdůraznil, že právě proto považuje občanské protesty a demonstrace za důležité a legitimní. „Fakt bojujme, snažme se jako občané dělat vše, co můžeme. Vidíte, že to lidem není jedno, že ty demonstrace teď jsou vlastně úžasným vyjádřením občanského názoru,“ uvedl.
„Jde o demokracii, jde o kvalitu života příštích generací,“ zdůraznil. Za mimořádně nebezpečné považuje postupné posouvání hranic toho, co je společnost ochotna tolerovat. „Stále se posouvají hranice toho, co tolerujeme jako společnost. A to nesmíme dělat. Nesmíme nad tím mávnout rukou a říct: ten člověk vlastně není tak hrozný,“ varoval před relativizací chování politiků a před tím, aby se z vážných selhání stávaly běžné a přijatelné věci.
Připomněl, že ještě před několika desítkami let existovaly v politice úplně jiné standardy odpovědnosti. „Před čtyřiceti lety odstupovali politici jenom proto, že neměli uspořádaný osobní život nebo je nachytali s milenkou. Dnes je to přednost. Dneska máte Čapí hnízdo a všechno je to vlastně jedno,“ konstatoval.
Současný vývoj navíc podle něj v mnohém připomíná temná období dějin. „To, co se odehrává v západním světě, trochu připomíná třicátá léta. To není žádná sranda,“ varoval. V takové situaci už nelze spoléhat jen na politické elity a parlamentní procesy. Obrana demokracie se podle něj musí stát záležitostí celé společnosti. „Na to už politici nestačí. Neposouvejme ty hranice do nekonečna. Budeme se divit, kam až se dostaneme. Fakt před tím strašně varuju,“ řekl v emotivnějším rozpoložení Petr Fiala.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 5 čtenářů)
Souhlasíte s tím, že největší hrozbou pro Česko je populismus v čele s Andrejem Babišem?
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
