„Přestože jsme očekávali, že chování hřebců vůči hříbatům bude do určité míry pozitivní, výsledky překvapily i nás,“ vysvětlila Kateřina Šandlová, etoložka z Jihočeské univerzity. „Nejen, že je hřebec vůči svým potomkům mnohem tolerantnější než klisny, ale na rozdíl od klisen se aktivně účastní her se svými potomky. Kromě toho je hřebec oproti klisnám preferován i při dalších sociálních interakcích. Těmi jsou přátelské očichávání a klapání čelistí, jež je specifickým chováním mladých jedinců vyjadřujícím respekt k příjemci,“ doplnila Kateřina Šandlová. Výzkum se konal v minulých letech v rezervaci divokých koní a dalších velkých kopytníků ve středočeských Milovicích.

Zájem o hřebce projevovali především hřebečci. „Proto usuzujeme, že hřebec by pro mladé samce mohl být vzorem, od nějž mohou odpozorovat chování, jež pak využijí v dospělosti při udržování a ochraně vlastního stáda,“ zmínila Martina Komárková z České zemědělské univerzity.

Výzkum ukázal, že úlohou harémového hřebce není „jen“ ochrana stáda a plození potomstva. Právě hřebec je rodičem, který se hříbatům věnuje výrazně více, než jejich matky. Klisny hříbata převážně usměrňují a neuvidíte je si se svými potomky hrát. Naopak hřebec hru hříbat toleruje, dokonce se k ní aktivně připojuje a cvičné souboje s hřebečky mohou někdy působit dosti divoce. Hříbata své matky spíše zlobí, otce však doslova zbožňují a hltají každé jeho gesto a pohyb.

Celý výzkum byl jedinečný svým zaměřením. „Ačkoliv se chování koní věnuje mnoho vědeckých skupin po celém světě, otcovským chováním hřebců se dosud nikdo blíže nezabýval“ doplnila Kateřina Šandlová. Tento vědecký „nezájem“ je podle ní pravděpodobně způsobený tím, že chovatelé domácích koní často drží hřebce odděleně od klisen s hříbaty, neboť se mimo jiné obávají poranění, či zabití hříbat hřebcem, přestože tyto případy jsou ve skutečnosti ojedinělé.