TaylorWessing e|n|w|c Advokáti: V případě úpadku firmy zaměstnanci o výplatu nepřijdou

10.11.2014 13:53 | Zprávy

Situace, kdy firmy nejsou schopny plnit závazky a dostanou se do tzv. insolvence neboli úpadku, bohužel nejsou nijak výjimečné. Platební neschopnost takových společností vnímají mnohdy nejbolestněji ti, kdo pro ně pracují. Co může zaměstnanec v této nelehké situaci dělat a jaká vůbec jsou jeho práva a povinnosti v případě insolvence zaměstnavatele, vysvětlují odborníci z TaylorWessing e|n|w|c Advokáti.

TaylorWessing e|n|w|c Advokáti: V případě úpadku firmy zaměstnanci o výplatu nepřijdou
Foto: hns
Popisek: Fotokoláž.

Část mzdy proplatí Úřad práce

Česká legislativa se právy zaměstnance v této oblasti zabývá ve třech předpisech: v tzv. insolvenčním zákoně , v zákoně o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele  a v zákoníku práce . Všechny tři zmíněné normy zaměstnancům tuto situaci ulehčují a z velké části přenášejí její řešení na stát. Ten tím chrání především pracovníky, kteří kvůli nevyplácení mzdy nemohou splácet vlastní závazky, či se jim nedostává peněz na základní životní potřeby.

Obecně dle insolvenčního zákona platí, že zaměstnanci mohou uplatnit nevyplacené mzdové nároky v rámci insolvenčního řízení přihlášením svých pohledávek do tohoto řízení. Snadnější variantou k náhradě nevyplacených mzdových nároků je však požádat o jejich uspokojení kteroukoli krajskou pobočku Úřadu práce ČR nebo kontaktní pracoviště jeho krajské pobočky. Musí to však učinit nejpozději do 5 měsíců a 15 kalendářních dnů následujících po dni, kdy byla zveřejněna informace o zaměstnavateli v insolvenci.

Úřad práce proplatí mzdu i brigádníkům

K tomu, aby zaměstnanec mohl od Úřadu práce ČR získat část mzdy, musí být zaměstnán na základě pracovního poměru, dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, přičemž uplatnit může nevyplacenou část mzdy, její náhrady a odstupné. Na úřad se tak mohou obrátit i ti, kdo již pracovní poměr ukončili. Zaměstnanec může o mzdové nároky, jež mu vznikly, žádat v tzv. rozhodném období, tedy v měsíci, ve kterém došlo k podání insolvenčního návrhu, jakož i v průběhu 3 kalendářních měsíců, které mu předcházely, a 3 kalendářních měsíců, které následují po něm.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

JUDr. Jindřich Rajchl byl položen dotaz

Kdo se tady ztrapňuje?

Nemyslíte, že jste to i vy, když si musíte kupovat popularitu? A co jste dokázal kromě toho, že jste se stal poslancem druhé nejslabší strany ve sněmovně? A vy byste vedl debatu s někým, kdo místo racionální diskuze druhé jen uráží a snaží se je ztrapnit? Sám jste řekl, že to byste udělal, kdyby s v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Policie ČR: Den bezpečnějšího internetu

13:21 Policie ČR: Den bezpečnějšího internetu

Den bezpečnějšího internetu (Safer Internet Day) je celoevropská iniciativa, která připomíná, že int…