Úřad provádí zrychlené šetření týkající se konkrétně mouky, másla, mléka, vajec a kuřecího masa, a to v celém vertikálním řetězci od prvovýrobců, přes zpracovatele až po maloobchodní prodejce. V této souvislosti už si Úřad vyžádal informace od téměř dvou set podnikatelských subjektů, v současné době pak oslovuje profesní a oborová sdružení v zemědělském a potravinářském sektoru. Se žádostí o spolupráci se ÚOHS obrátil i na Ústav zemědělské ekonomiky a informací a Státní zemědělský intervenční fond, neboť shromažďují data o výše uvedených druzích potravin, která by mohla být v rámci šetření využitelná. Je třeba také vysvětlit, že Úřad není orgán typu České obchodní inspekce, která vykonává šetření přímo v prodejnách, na místě zjišťuje přestupky a ukládá za ně pokuty.

Smyslem šetření Úřadu je zjistit, v jaké míře a na jakých stupních trhu docházelo k navyšování cen, avšak především s cílem odhalit, zda v něm nehrálo roli protisoutěžní jednání některých hráčů na trhu. Po narušení dodavatelských řetězců za covidové pandemie a zejména po začátku ruské agrese proti Ukrajině se skokové zvýšení nákladů postupně přelévá od prvovýrobců, přes zpracovatele až k maloobchodním prodejcům a na koncového spotřebitele. Přestože ve většině případů je zdražení nejspíše výsledkem výše popsaného navýšení cen vstupů ve všech stupních výrobně-zpracovatelského a odbytového řetězce, v některých případech nelze vyloučit, že na růstu cen se mohly podepsat i zakázané dohody nebo zneužití dominantního postavení některých podniků, případně zneužití tzv. významné tržní síly.